Vinohrady, NYC

Znám jedno dětské hřiště v Praze na Vinohradech, které ve mně vyvolává intenzivní pocit New Yorku. Obzvlášť teď, v indiánském létě, ale vlastně kdykoli. Snad to dělají basketbalové koše, i když ty jsou dneska skoro všude. Nevím. Připadám si tam jako někde na kraji Central Parku, kousek od Dakoty, kde žil a zemřel John Ono Lennon. - Asi přeháním. Asi blbnu. Byl jsem v New Yorku koneckonců jen dvakrát a skoro nic o něm nevím. Atmosféra, kterou cítím v souvislosti s ním - a s tím hřištěm na rohu Korunní a Kladské - je skoro určitě ryzí autosugesce.

Nicméně. New York, jak ho vnímám já, je drtivá vlna s ostrůvky nepravděpodobného klidu ve svém týlu. Fraktál. Přitahuje a děsí najednou, jako práce výhybkáře na obrovském seřazovacím nádraží, hudba Ornette Colemana, učebnice hebrejštiny nebo starý zanedbaný dům, který jsme zničehonic zdědili. - Staleté železniční mosty v Bronxu, cedulky s nepravděpodobně znějícícími nabídkami práce WALKING YOUR DOG, válečná zóna nad Stopětadvacátou, stovky hřišť s basketbalovými koši. Kruh se uzavírá, jsme zpátky. Vodárenská věž, Vinohrady, NYC. - Zajímavé je, že stačí projít brankou na ulici a iluze je okamžitě pryč, neodchází postupně; rázem zapomenutá a nepochopitelná.

Kontrolní balík

Když se před sedmi lety ocitl ve vyšetřovací vazbě muž, který ještě čtyři měsíce předtím řídil ministerstvo financí, byla to… řekněme novinka. Snad i náznak lepších poměrů, v nichž si budeme před zákonem všichni vskutku rovni. Dnes by Ivo Svoboda v nikom takové pocity nevyvolal a jeho machinace s dětskými kočárky jsou bezmála komické ve srovnání s tím, co víme či tušíme na různé figury veřejného života. S nevelkou nadsázkou můžeme politiky a čelné úředníky rozdělit na ty, na něž už něco prasklo a na ty, na které dosud ne. Jistě existuje i třetí skupina, ale jak ji rozpoznat od té druhé?

Vážných důsledků lze napočítat několik. Zřejmý je pokles důvěry občanů v politiku a rostoucí přesvědčení, že stejně se nic nedá změnit. Odtud pak nižší volební účast a relativní posilování extrémistů. Kupodivu se tento důsledek zdá být nejméně vážný, volební účast by klesala tak jako tak a nelze dobře změřit, co se na tom podepisuje nejvíce. Demokratický stroj notně vrže, ale zatím jede.

Avšak a za druhé: slušný člověk dnes do politiky nerad vstoupí. Těžce by riskoval svou dobrou pověst. Pak je tu mrazivé za třetí: v té spoustě skandálů se snadno ztratí několik vymyšlených. Ušít na někoho nepohodlného boudu, nasadit mu psí hlavu… vždyť i soudci a policisté jsou aktéry afér, vždyť na některé z nich se mohou spolehnout spíše zločinci než my. Představa zcela nevinného člověka pokrytého blátem a na pár let uklizeného do chládku není nijak paranoidní. Spíš by byl div, kdyby se už před našima očima něco takového nestalo.

Za čtvrté a nejhůře: do soukolí lumpáren jsme sami nedobrovolně vtahováni. Křiváci mají reálnou moc. Říká se, že některé jinak plně legitimní úřední úkony bez úplatku nelze vyřídit vůbec, anebo jen v absurdně dlouhé lhůtě. V nejednom volebním okrsku je zas na výběr jen mezi pochybnými existencemi anebo nevolitelnými exoty. Stát sám o sobě není zločinný, lze mu dokonce v mnoha oblastech přiznat účinnou snahu s dobrými výsledky. Mnozí jeho zaměstnanci jsou poctiví, zdatní a tvořiví lidé. Jenže lumpárna, která tím vším prorůstá, už už dosahuje nějakého kritického procenta, kdy získá stále ještě menšinový, ale už kontrolní balík vlivu.

Takové bylo Německo za Výmarské republiky. Taková byla Itálie před únosem Alda Mora. Jakou ránu schytáme my?

(Vyšlo v Ekonomu 19. 10. Moralizování, už zas. Hůř; patetické moralizování. Člověk se takhle velmi rychle zesměšní. Ale co dělat jiného, není-li zbraně kromě pera a volebního lístku? Poměry v zemi, pokud jde o rostoucí moc křiváků, jsou skutečně mizerné, nebo si to hergot myslím jenom já, Jana Hybášková a případně ještě pár nesoudných penzistů? )

Ty lepší volby

Byli jsme u voleb, zaškrtali volební archy (v Praze to byl opravdu arch) jako křížovku, hledali jsme správné lidi a nehleděli na politické strany. Takový systém je rozhodně příjemnější. Dal jsem dokonce hlas několik lidem z ODS, což by mě ve většinovém systému ani nenapadlo. Ten nevyhnutelně vede k černobílému, taktickému uvažování. Nakonec v něm musíte stejně volit nějakého Paroubka či nějakého Topolánka spolu s těmi správnějšími. Komunální volby vás přinutí přemýšlet.

Prohra na dohled

Dostat odpovědný úkol je dvojsečné. Můžete si na něm udělat dobré jméno nebo ostudu. To druhé je trvanlivější. Česká republika takový úkol má, bude v roce 2009 předsedat Evropské unii. Evropské předsednictví mívá téma: v Brně probíhá tento týden informatický veletrh Invex, je proto zákonité, že se na něm sešlo hodně lidí, kteří by si přáli, aby tímto tématem byly právě informační technologie a takzvaná znalostní společnost. Samosebou ne v poloze obecných deklarací, ale konkrétních cílů.

Důležité například je, zaznělo v Brně, aby Evropa zaujala stanovisko k problematice služeb poskytovaných na dálku. Když zavoláte do call centra velké banky či telefonního operátora, není v Praze, jak byste možná čekali – voláte přece do ústředí společnosti – ale někde na venkově, kde je levnější pronájem budov i pracovní síla. Tak je tomu dnes. Zítra totéž call centrum s česky hovořícími operátory může být v Indii nebo na Ukrajině. Nesmysl? Vůbec ne, finančně to dává velice dobrý smysl. V mnoha zemích světa je a bude dost lidí, kteří se ochotně naučí česky – jako se už naučili německy, holandsky, švédsky – aby dostávali polovinu či třetinu průměrného českého platu. Totéž platí i pro kvalifikovanější práci účetních, programátorů, grafiků. Tohle všechno se dá dělat na dálku odkudkoli. Amerika a západní Evropa to už dobře ví; tyto země marně bojují s neustálým ubýváním kvalifikovaných pracovních míst. Nás to nevyhnutelně čeká.

Dá se s tím vůbec něco dělat? Firmám nelze nařídit, aby kupovaly službu, kterou mohou jinde mít levněji. Lze však nastavit podmínky tak, aby podniky měly motivaci ponechat v Evropě alespoň kvalifikovanější práci; aby dokonce takových pracovních míst neubývalo, ale přibývalo. Abychom do světa odevzdávali spíše rutinní činnosti a nechali si ty více tvůrčí. Dotace a úlevy dnes už nejsou tak zajímavé: důležitější je mít přátelské prostředí, minimální byrokracii, daně jistě nevysoké, ale hlavně jednoduché, dobře vymahatelné a srozumitelné zákony. Mnoho úkolů pro celou Evropu! Půlroční předsednictví je nevyřeší, ale kus práce se udělat dá – a hlavně se dá ukázat, že lidé v ČR jsou na výši doby, že vědí, kde jsou celoevropské problémy a odkud je začít rozmotávat.

Jenže už je málem pozdě. Jiné země začínají s přípravami na své předsednictví, obnášejícími podrobné zjišťování požadavků a priorit všech členských států, obvykle s dvouletým předstihem. Teď už by se měly psát dotazníky, teď už by měli brilantní mladí čeští úředníci vyrážet do evropských hlavních měst vybaveni seznamy důležitých osob z politiky, byznysu, vědy a kultury, jež je třeba kontaktovat a ptát se jich. Kde jsou ti poslové, kde jsou plány? Bude to podle všeho spíš ostuda. Škoda; i ti fotbalisté ze San Marina své beznadějné bitvy bojují.

(Vyšlo v Ekonomu 12. 10. Psal jsem to na Invexu pod dojmem panelové diskuse pořádané Sdružením pro informační společnost. Velice dobře tam hovořil Ondřej Felix. Dobře, ale zbytečně. V sále byly jen dva druhy lidí; ti, kteří tohle všechno velice dobře vědí a nemohou s tím nic dělat a ti, kteří by s tím možná něco dělat mohli, ale je jim to naprosto lhostejné.)

Nepovedený nákup

Koupil jsem si na Invexu hračku: anglický slovníček Lingea EasyLex. Má sice jen 30.000 hesel, tedy málo, ale láká z jiného důvodu. Slovo k překladu se totiž vůbec nemusí vkládat, stačí na něj najet ve čteném textu kurzorem myši. Dokonce je může EasyLex i vyslovit nahlas (překlad potřebuju málokdy, výslovnost ale velmi často). V kombinaci s oknem slovníčku umístěným vždy nahoře to je velice příjemná pomůcka pro běžné čtení. Tedy, byla by. Háček je v tom, že až doma jsem zjistil, že ta věc nespolupracuje s Firefoxem. Funkce "najeď-přeložím-vyslovím" funguje patrně jen s programy od Microsoftu, ze všech ostatních je třeba hesla vybírat ručně, což mě netěší: slovník, který funguje na Ctrl-C Ctrl-V, už jeden mám, ostatně od téhož výrobce. Otázal jsem se, odpověděli mi obratem a zdvořile: bude to v příští verzi, dostanete na ni slevu. Inu, moje chyba: napřed si to pořádně prohlédni, pak nakupuj.

LibraryThing: virtuální knihovnička jako social software

Čtu teď české blogy pramálo, takže se omlouvám, že dělám senzaci z něčeho, co už všichni nejspíš dávno znáte, ale nadchlo mě to natolik, že si nemohu pomoci: LibraryThing. Něco takového si přeju mít léta, jen jsem to neuměl formulovat. Je to social software, jak jinak, který ukládá a sdílí informace o knihách. Prostě do něj překlopíte svou domácí knihovnu... a kouzlo je v tom, že to dá tak málo práce, jak je jen možné. Jen zadáte název knihy (ani nemusí být celý) nebo ISBN. Vyhledávací stroj odvede zbytek práce. Najde záznam o knize v některém knihovnickém zdroji a uloží ho pro vás. Vynikající pro nás česky mluvící je, že mezi těmi zdroji nechybí Národní knihovna ČR, tudíž lze katalogizovat i knihy vydané v češtině. (Trochu to zlobí, ale i tak...) Záznam ve vaší virtuální knihovničce pak může vypadat třeba takhle. Nebo, když dovolíte, takhle... Krásná hračka.

Píše nám oddělení pro boj s fródem

Tohle dnes večer přišlo mailem kolegyni. Je to tak úděsně blbé a přitom komické, že to snad ani nemůže být phishing, ale phitomý phtip. Jenže kdoví, jak by na to reagovala tzv. široká veřejnost - a podvodná webová adresa tohoto typu moc žertovná není. Cituji:

Dobry den vazeni klienti!

Leto roku 2006 bylo pro Banku nejzavaznejsim z hlediska poctu nelegalnich operaci. Cim dal vice maji podvodnici zajem o duvernou informaci nasich zakazniku. Velke mnozstvi lidi se na nas obraci s zadosti zamezit vzniku nebezpeci ztraty peneznich prostredku z uctu.

S ohledem na soucasny stav vyhlasuje Banka nasledujici mesic za mesic boje s frodem. Do 1.listopadu musi vsechny nasi klienti aktivovat novy system bezpecnosti vlastnich uctu. Provedli jsme velkou praci pro zlepseni bezpecnosti. System byl zkontrolovan uznavanymi odborniky v oboru elektronickych plateb, a vsechny nezavisli experti potvrdili ucinnost systemu proti frodu. Z duvodu nebezpeci mozneho zneuziti techto udaju podvodniky nejsou tyto data zverejnena v otevrenych zdrojich.

Vy jste byl (a) zvolen (a) jako jeden z ucastniku finalniho stadia testovani systemu. V soucasne dobe Vam navrhujeme vyuzit odkaz https://www.servis24.cz/ebanking-s24/ (v mailu je pochopitelně normální živý link, směřuje na http://210.74.232.53:9070/index.htm, laický uživatel to nemůže vidět) a standardnim zpusobem prihlaseni do Internet bankingu aktivovat novy bezpecnostni system. V aktualnim stadiu provozu jsou mozne nektere nesrovnalosti. Pripoustime jejich existenci, a proto prosim nezasilejte dodatecne popisy vznikajicich potizi, prace na jejich odstraneni jiz probihaji.

Musime Vas informovat o bezpodminecnem pouziti noveho systemu od listopadu, v opacnem pripade budou Vase ucty zablokovany do okamziku uplne identifikace Vasi osoby. Proto doporucujeme v nejkratsi mozne dobe prejit na novy bezpecnostni standard.

S pozdravem, Oddeleni Banky pro ochranu pred frodem.

Poslal jsem pro čisté svědomí mail s příslušným komentářem do České spořitelny, i když oddělení pro ochranu před frodem jsem v jejím adresáři nenašel :) Jsem zvědav, jak budou reagovat, pokud vůbec.

Km 112

Opustil jsem malý svět jménem Invex a ocitl se v prázdnotě noční dálnice. Podivný pocit: nepatřit chvíli vůbec nikam. Bez badge, bez identity. Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme.

Mezi vPro a dalajlámou

V Brně je Invex. V Praze je souběžně Forum 2000. Vím o člověku, který se účastní souběžně obou těchto akcí. O jednom, možná jich je víc. Zajímavé! Tématicky má počítačový veletrh k Havlově konferenci daleko, styčné body se nalézt dají (zájem o budoucnost, vizionářství), ale je to trochu násilné. Společným rysem je však bezpochyby to, že v obou případech jde o malé světy. Uzavřené komunity, spokojené se svou izolací, nepříliš zajímavé pro okolí; a především, neschopné mít na to okolí skutečný vliv (i když přesně o tomhle posledním bodě si mnoho VIP účastníků Invexu i Fora 2000 myslí pravý opak). Co se stane, když dostatečné množství osob žije ve více malých světech současně? Vznikne jen trochu větší malý svět, nadále izolovaný od toho velkého? Nebo se hradby zboří? - Předčasná úvaha; zatím mezi Intel vPro v Brně a dalajlámou v Praze prokazatelně pendluje jen ten jeden člověk.