Konferenci máme za sebou

Bylo na ní přes šedesát lidí, zazněla spousta zajímavých nápadů... a já si potěšeně i zděšeně uvědomil, že práce tím neskončila, ale spíš začala. Musíme to teď všechno probrat, utřídit, dát dohromady co nejlepší sborník a rychle rozjet všelijaké následné aktivity, než se to všechno zas vytratí a rozplizne, jak to často bývá. Jak pravil Bertolt Brecht (arciť o něčem dočista jiném): obtíže hor jsou za námi, před námi jsou obtíže rovin. Fotky z konference si můžete prohlédnout zde, myslím, že atmosféra "něčeho jiného" je z nich vidět. Z pěti navržených scénářů nakonec v hlasování zvítězil ten, který jsme nazvali Pořád stejně, ale nevyvozoval bych z toho, že to bude v českém IT vypadat pořád stejně... Myslím, že právě naopak.

Čtenáři nám píší

Článek o naší konferenci na Aktuálně.cz. Pobavila mě reakce čtenáře: "I když firmy jako Microsoft (už podle názvu) asi do světa špičkové a hlavně velké IT nevidí, nemluvě o fanoušcích amatérského software (Linux, Open source)." - Správně! Jak říkal ve svých lepších časech Jiří Suchý: Když si to s někým rozházet, tak s každým.

Konference Inside se blíží

Konečně se mi podařilo dát dohromady vše potřebné pro naši tak trochu jinou konferenci a spustili jsme také její blog. Začínám se na tu akci docela těšit! Nemá smysl, abych ji tu popisoval znova, prohlédněte si ty odkazy sami... a předplatitelé mají slevu :)

Nová Nokia N95 a Pračková tragédie

Hezká mašinka, že? Komentář k novým počítačům Nokia.


Jo, mám pro tyhle strojky slabost a mít kartu dostatečně platinovou, jdu si jednu N95 koupit hned zítra, bez ohledu na to, že to jistě bude mít hodně much a mušek. Opravdu už je nepřípadné říkat tomuhle telefon. Hm, ono je podobně nepřípadné říkat jakémukoli počítači počítač. Pamatujete povídku Stanisława Lema Pračková tragédie? "Další model Nuddleggovy pračky už vyšíval sonety. Snodgrass reagoval pračkami, které udržovaly rodinnou konverzaci o přestávkách v televizním programu. (...) A což teprve pračky, se kterými bylo možno podvádět manželku nebo manžela! (...) Pračky (...) se potají sdružovaly ve skupinkách, zabývajících se nekalými machinacemi. (...) Ale brzy se ukázalo, že komplicové zločinných praček vykupují jejich zbytky a znovu je sestavují. Antizmrtvýchvstalecký návrh na novelizaci Mac Flaconova zákona, schválený kongresovým výborem, byl torpédován senátorem Guggenshynem. Zanedlouho poté se ukázalo, že senátor Guggenshyne je pračka. Od té doby jsou všichni kongresmani před každým zasedáním proklepáváni. Tradičně se k tomu používá dvouapůlibrového železného kladiva."

BlackBerry přichází podruhé

Telefónica O2 začala prodávat BlackBerry. Už jsem zahlédl ten strojek včera v ruce spěchajícího manažera. Seděl v Audi, čekal na zelenou a otáčel rolovacím kolečkem. Český T-Mobile má tuhle digitální obsesi na trhu už skoro dva roky, ale zatím milosrdně bez velkého marketingu, takže procento zpitomělých, přijímajících maily i... no, prostě úplně všude a za všech okolností, není velké. Změní se to? Celá Olšanská jistě věří, že ano.

Práskni šéfa, posílíš mír

Ještě k pirátství: h.cz mi zcela právem vytkl, že jsem v té televizi nemluvil o open source jako alternativě ke komerčnímu softwaru. K diskusi na téma legality softwaru to samosebou patří. Mě samotného zas mrzí, že jsem neřekl něco jasnějšího na téma udávání jako metody boje. Tak jsem o tom sepsal aspoň pár slov pro Inside (odkaz bude funkční až od půlnoci). - BSA není víc ani míň než marketingový nástroj velkých softwarových firem, a pokud ty myslí takovýhle marketing vážně a důsledně, pak si skutečně zaslouží, abychom všichni přešli na Linux. Pozor, docela jiná věc je výroba padělků a jejich prodej. To je organizovaný zločin, který je potřeba potírat v zájmu společnosti, nejen výrobců softwaru. Takovouhle policejní razii bych viděl docela rád, ale BSA preferuje mnohem snazší cíle.

Blátem a louží

Komentář pro Inside se dnes jmenuje Vyšetřování ztráty třídní knihy v HP a je pokusem o co nejstručnější popis aférky, kterou má Hewlett-Packard v těchto dnech v Americe. Tohle je ten novinový článek, kvůli kterému se otevřelo peklo; chápete, proč vlastně? Já ne.

Televize z telefonní zásuvky

Dnešní komentář pro Inside: Telefónica O2 začala provozovat televizní vysílání přes ADSL. Připadá mi to jako jednoznačně dobrá zpráva - kabelové televize konkurenci nutně potřebují. O2 na to má: už sama funkce zpožděného příjmu televizního pořadu (jmenuje se TV Archiv) je tak atraktivní, že se pro mnoho lidí může stát hlavním důvodem, proč k O2 přejít. Někdejší Telecom jako motor konkurenčního trhu? Ale staly se už podivnější věci. - Nebezpečný háček možná spočívá v kapacitě sítě; kolik zákazníků si O2 může dovolit, aby to systém vydržel? Jak rychle dokáže přenosovou kapacitu posilovat, pokud to bude třeba? Znalci již léta zachmuřeně (a bez důkazů) říkají, že Telecom je podinvestovaný, navzdory těm desítkám miliard, které do něj stát vložil. Teď přijde zatěžkávací zkouška.

Ještě tu ceduli nesundávejte, chlapi

Dnešní komentář pro Inside je, jak jinak, o prohlášení Ivana Langera, že samostatné ministerstvo informatiky je třeba zrušit. K tomu by se dalo říci ledacos a mnozí to jistě udělají. Já jen připomenu, že zrušit ministerstvo nelze jinak než změnou zákona (konkrétně kompetenčního, ale v tomto případě zdaleka ne jen toho jednoho); zákony mění parlament; a ten musí napřed dát vládě důvěru, než se s ní začne dohadovat o nějakých návrzích zákonů. Jinými slovy, řemeslníky na odšroubování tabulky od dveří ministerstva bych ještě rozhodně nepovolával. - Mimochodem, vzpomínám si - není to tak dávno - na populární roadshow čtyř mladých politiků věnovanou propagaci internetu. Jeden z nich pak ministerstvo informatiky zakládal, druhý ministrem informatiky byl, třetí dostal za úkol je zrušit, jen ten čtvrtý vzadu... ten je advokátním koncipientem.

Legální hudba zadarmo, n-tý pokus

Dnešní komentář pro Inside: newyorský startup jménem Spiral Frog chce legálně distribuovat hudbu zdarma a vydělávat na reklamě. V obecné poloze se taková myšlenka nedá posoudit, může být dobrá nebo úplně nesmyslná. Záležet bude na realizaci, na marketingu, na náhodě. V každém případě je to však důkaz, že pod tlakem reality začínají velké nahrávací společnosti uvažovat pružněji. Ještě před pár lety by vás s takovým nápadem roztrhli jako... žábu.

Schmidt a Jobs

Obvyklý komentář ke komentáři: není co dodat :)

Internetová socka

Obecní konektivita zdarma je podle mě špatná věc, což se snažím zdůvodnit v dnešním komentáři pro Inside. Méně špatnou variantou špatné věci je uspořádání, které chce zavést městská část Praha 8. Podrobně o tom píše Jiří Peterka, já bych byl v hodnocení skeptičtější než on, ale - budiž, takhle nějak by to být mohlo. Základní služba s malou přenosovou rychlostí, třeba i uměle omezenou, vhodná pro ty, kdo doopravdy počítají každou korunu, připojují se málo, ale odříznuti být nechtějí. Taková... inu, socka. Absolutně nepoužitelná ke stahování filmů nebo muziky; umožnit takové věci z veřejných peněz je nemravné. Pořád si ovšem myslím, že užitečněji by se ty peníze vynaložily na zřizování volně přístupných terminálů na úřadech, v knihovnách a podobně. Tam internet patří; do Listiny základních práv a svobod rozhodně ne.

1 + 1 < 2

O čem je dnešní komentář pro webovou stránku Inside? (Rozumějte: já ho tu neopisuju, já tady komentuju vlastní komentáře!) Na trh, zatím v Americe, přicházejí první notebooky s architekturou Intel Core 2. Ta architektura, to jsou dva procesory-siamská dvojčata na jednom čipu se sdílenou L2 cache (cache první úrovně má pochopitelně každý svou) a důmyslné je na tom, že takto vzniklý celek má zhruba stejnou spotřebu energie (asi dokonce o chlup menší) jako stejný procesor s jedním jádrem, nepotřebuje totiž vyšší hodinovou frekvenci. Počítač lze tedy zrychlit, aniž bychom ho uvařili. PR lidé v mzdě Intelu vložili do úst Senior Vicepresidenta Mobility Group pana Davida Perlmuttera výrok, že "notebookům přináší tento nový procesor dvojnásobný výkon", ale zapomněli napsat, oproti čemu dvojnásobný. Patrně tím mysleli totéž co já výše, tedy vůči stejnému procesoru-singlovi, jenže o tom by se dalo s úspěchem pochybovat. Za prvé, přesné jednojaderné analogie procesorů řady Intel Core 2 Duo neexistují, srovnání s řadou Pentium 4 je zatíženo pořádnou chybou (porovnávat se spolu s procesorem musí i chipset a ten je zcela odlišný). Za druhé, v paralelních výpočetních systémech nikdy neplatí 1 + 1 = 2, vždycky je výsledek menší, protože (a) spousta úloh se paralelizovat vůbec nedá, (b) i u těch, kde to jde, většinou není software řídící paralelní zpracování plně efektivní, (c) i kdyby byl, část výkonu se jednoduše musí spotřebovat na to, že si ta dvě jádra povídají mezi sebou. Intel koneckonců sám uvádí naměřený výkon vyšší o 74 % oproti plus minus srovnatelnému Pentiu, což je pořád až až, ale budiž. Ani slovo proti Core 2 nebo proti Intelu - technologie je to závratná. O to hloupější však je propagovat ji tak jarmarečně.

Sag mir, wo die Daten sind

V dnešním komentáři pro Inside připomínám zákonnou povinnost společností s ručením omezeným archivovat účetní data (klíčová po dobu deseti let, veškerá po dobu pěti let, viz zákon o účetnictví). Nedělejme si iluze, najít deset let stará data může v mnoha českých společnostech představovat dost velký problém, zejména v těch, jejichž obor činnosti je od počítačů hodně vzdálen. Soudný člověk by to měl všechno schovávat na papíře. Počítače však vyvolávají pocit, že to není potřeba. Účetníctví je křiklavý příklad (a ne moc dobrý - to si většina firem i živnostníků asi opravdu uhlídá), ale hodně lidí se možná bude divit, až budou za pár let hledat digitální fotky z rodinné dovolené. A místo milostných dopisů zbude jen vzpomínka na vymazané SMS.

Šest milionů baterií

Můj dnešní komentář pro Inside je o bateriích, které stahuje po Dellu (4,2 milionu) i Apple (1,8 milionu), takže jejich počet vzrostl na šest milionů. Je to mizerná reklama pro výrobce příslušných Li-ion článků, tedy pro Sony, je to velká nepříjemnost i pro výrobce notebooků, kteří za to samosebou nemohou. Zkusil jsem tedy pro kontrast vymyslet někoho, kdo na tom vydělá. Jasně, že existuje. Hádejte, kdo to je? - Mimochodem, jak se dá ekologicky zlikvidovat šest milionů baterií? Ale ono jich ve skutečnosti ani zdaleka tolik nebude. Kolik jich asi doopravdy vymění, kolik lidí se přihlásí? Deset procent z toho avizovaného čísla? Dvacet? Je to v zásadě povyk pro nic, vznítit se může za nepříznivých okolností každá Li-ion baterie této velikosti a kapacity, pokud se zkratuje. Statistik by určitě potvrdil, co se dá tušit bez výpočtu: rozdíl v riziku u stahované série baterií Sony a u průměrné baterie jakékoli značky je zanedbatelný. Mundus vult decipi, ergo decipiatur.