Zobrazují se příspěvky se štítkemgoogle. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemgoogle. Zobrazit všechny příspěvky

2. února 2014

iHNed: Google/Motorola/Lenovo, Transmediale Berlín, erotika s USB

Sloupek na iHNed: Google dobře prodal (ač to na první pohled tak nevypadá), Transmediale se celkem úspěšně snaží épater la bourgeoisie a digitální erotické pomůcky si strčte... vlastně to právě ne, nestrkejte si je nikam, nemá to smysl.

18. ledna 2014

iHNed: Síťová neutralita, Google/Nest

Sloupek pro iHNed: Google ví, proč koupil termostaty. Chce totiž k nám domů, do bytu, do života. Pustíme ho tam?
Co je dnes termostat, to se zítra může stát řídicím panelem širšího spektra funkcí domu či bytu – bezpečnost, osvětlení, meteostanice. A také další dírou do soukromí? Ano, ale když už stejně máte Facebook, mobilní telefon a Dropbox, proč se tím ještě trápit? Neboli: o jakém soukromí to mluvíte? Jestli někoho na druhé straně systému (což je většinou stát, zločinci nebo libovolná kombinace obojího) zajímáte, pak se o vás už teď dozví všechno, co potřebuje. Jestli nikoho nezajímáte, což je daleko pravděpodobnější, pak jste v suchu.

9. července 2009

Oslepující lesk chromu

Bývaly časy, kdy Google nové produkty napřed uváděl (do chodu - ne „na trh“) a pak to teprve oznamoval, pokud vůbec; většinou nechal zvídavější uživatele, ať si novinku objeví sami a roztroubí to do světa. Vypadalo to až roztomile naivně a ve skutečnosti to byla nejlepší možná marketingová strategie: nežvaň, ukaž!

Tenhle styl se postupně vytrácí. Chrome a teď ještě víc Chrome OS jsou příkladem běžného přístupu, jenž v oboru zdomácněl: dlouho dopředu naslibovat, přitom zamlžit a pak to nějak udělat, nebo taky ne. Což znamená, že bychom neměli naletět a začít hodnotit kladně či záporně něco, o čem víme málo. A o Chrome OS opravdu víme málo. Přesto se jen za včerejšek stihlo napsat a napovídat hodně.

Každý si sám může vygooglovat (sic) informací hromadu. Mně se líbí stručná analýza situace (včetně sbírky odkazů) od Stacey Higginbotham(ové) na GigaOM. Sarah Perez(ová) na ReadWriteWeb formou deseti otázek shrnuje, co všechno o Chrome OS nevíme (a měli bychom vědět, aby se vůbec dalo něco posuzovat). Fajn, ale poběží na tom Photoshop?, ptá se Stan Schroeder na Mashable a mně to připadá jako velice důležitá otázka - dobře, ne nutně doslova; Photoshop na netbooku je blbost, ale jsem přesvědčen, že jen na webových aplikacích se zatím osobní počítač postavit nedá. (Mimochodem, této věci se jistě ujmou mobilní operátoři - těžko si v dnešních obtížných časech mohou nechat takovou příležitost ujít, tím spíš, že díky mnohosti výrobců netbooků budou v lepší vyjednávací pozici, než do jaké je dostal Apple s iPhonem. Pak sice budeme mít netbook 24/7 on line, ale za tisíc a víc korun měsíčně plus běžný telefonní účet - protože takovým zařízením telefon nahradit nelze. Nezvoní totiž v kapse. Tohle taky není cesta, určitě ne pro všechny.)

Pokud chcete nějaké zábavnější reakce na Chrome OS, mohu doporučit názor fake Steve Jobse (dobře, že se po návratu toho skutečného vrátil na scénu i lžiJobs), Arthura Denta a jeho Bukový piliny, anebo stručný přehled deseti hlavních nevýhod operačního systému od Google.

Pokud jde o mne, Chrome OS mi připadá jako výstřel do tmy směrem, o němž Google spolu s částí odborné veřejnosti soudí, že je zhruba správný. Když jim to vyjde, budou na koni, když ne, celkem nic neztratí. Přesně podle doktríny paralelního vývoje, kterou dle příkladu farmaceutického průmyslu do IT praxe zavedl Microsoft: pracuje se na deseti velkých projektech najednou, za dva roky se ukáže, který z nich má šanci na komerční úspěch, těch devět zbylých se hodí do koše. Vtip je v tom, že musíte mít peníze na těch deset projektů. Microsoft je má, Google je má, většina ostatních je nemá.

Hlavní naučení je zatím to, že Google kus po kusu ztrácí svou výjimečnost. Časem uvidíme, co z něj zbyde - bez ní.

7. června 2008

Jednoduchost vs. rozšiřitelnost

Tohle je dobrý postřeh:
Two of Silicon Valley's truisms are increasingly in conflict with each other, and you can see the battle at Google.

The first is that to make software that is really powerful and easy to use, you take out all but the most essential features. Apple has been the leading advocate of this method. Google, too, has often, but not entirely consistently, tried to introduce products where the complexity is under the hood, not in the screens that users see.

The second very popular idea, competing with the first, is that software and Web sites can be made far more useful if they are opened up to additions and modifications from others. Firefox browser plug-ins and Facebook social networking applications are two examples of this approach.

The conflict is obvious. A community of developers can enrich software with creativity, fun and all sorts of utility. But it is virtually impossible for a mob to keep it simple.
Ano, je to neslučitelné. Patřím také k těm, kdo se chytli a okamžitě si některé z těch experimentálních novinek v GMailu zapnuli. Zdá se, že bychom často měli uvažovat přesně opačně: co vypínat, neinstalovat, nepoužívat. Dokonce ani nevyzkoušet.

13. května 2008

Google Reader v nové mobilní verzi

Když už byla řeč o té RSS čtečce: na všech počítačích používám Google Reader, a to právě proto, že ho chci mít na všech počítačích (Mac, PC, iPhone). Kdybych měl jen jednu platformu, asi bych sáhl po nějaké samostatné čtečce, ale když potřebujete stroje střídat, není nad webovou aplikaci. Takže mě zaujalo, že Google právě teď uvedl novou mobilní verzi Readeru, zatím jako veřejnou betu. Liší se od té současné trochu vzhledem a hlavně chováním při prokliknutí položky: neotevírá nová okna, je tedy rychlejší, ovládání se už hodně podobá tomu, jak se s Readerem pracuje na desktopu. Pro iPhone mohu doporučit, na jiných mobilech musíte vyzkoušet sami. - Dozvěděl jsem se to od spolehlivé Giny Trapani, která to sama zase ví odjinud, jak už to tak chodí.

23. dubna 2008

Neni peniz neni gadžet

Google chce, aby bylo více gadgetů. Tak zřídil pískoviště. A české gadgety pro iGoogle měly soutěž. Abych pravdu řekl, nic moc. Většinou je to poněkud nedoladěné a nezajímavé. Těžko taky čekat, že zrovna tahle práce přitáhne prvotřídní vývojáře. Je to spíš hra. Štefan Vadocz by řekl: nedáš budget, nemáš gadget.

6. listopadu 2007

Deníček z Cannes, pondělí

"Tak co jste tu viděl zajímavého?" zeptala se mě společensky Dana Bérová, bývalá ministryně informatiky, nyní analytička u Gartnerů.

"Že soupeření Microsoftu s Googlem není hra s nulovým součtem," plácl jsem, co mě první napadlo.

Vykulila na mě oči a ve tváři jsem jí zřetelně četl: a kvůli tomu jsi musel jet až do Cannes? A řekla něco velmi zdvořilého.

Má pravdu - je to sdělení triviální až běda. Která konkurence je koneckonců vztahem s nulovým součtem? Ale na druhou stranu je zajímavé, že lidé od Gartnera, zpravidla dost konzervativní, vůbec připouštějí nějaké soupeření. Koneckonců, příjmy Google pocházejí výhradně z reklamy, příjmy Microsoftu skoro výhradně z prodeje softwarových licencí. Kde je konkurenční vztah? V náladě, v pocitech, budiž. Ale v číslech?

Pánové David Mitchell Smith a Tom Austin (první z nich má u Gartnera na starosti Microsoft, druhý Google) zahájili svou společnou přednášku otázkou, která mluví za vše: co se stane, když všechny hlavní funkce produktu, jehož vývoj trvá dvacet let a stál již stovky milionů dolarů, vytvoří znovu během roku čtyřčlenná firma a dá jej k dispozici zdarma celému světu, na jedno kliknutí myši? A když tu firmu pak koupí Google? Řeč je o editoru Microsoft Word, o webovém editoru Writely a o produktu, který se dnes jmenuje Google Docs & Spreadsheets.

Google dnes ještě není hlavní starostí Microsoftu. Tou je hlavně opadající zájem a klesající význam firmy, na čemž se víc než některý konkrétní konkurent podepisuje duch doby. Apple je cool. Google je cool. Linux je pořád ještě docela cool. Microsoft už dlouho není cool. A emoce, nálady a pocity dnes prodávají víc než cokoli jiného. Google se však může stát velkou starostí Microsoftu, bude-li jeho alternativa k Office úspěšná nejen u jednotlivců, ale aspoň částečně i na podnikové půdě. A to se stát může; odstranit námitky, které dnes brání používat Google Docs & Spreadsheets v podnikovém prostředí (hlavně ty bezpečnostní) nemusí být těžké ani zdlouhavé. Pak už zbude jen psychologická bariéra a tu lze snadno promazat penězi - kalkulace nákladů bude mluvit ve prospěch Google.

Nikdo nemluví o revoluci, o totálním zániku Office nebo Microsoftu. Ale i menší snížení významu je v těchto objemech prodeje vážná věc. A zde přichází ke slovu ten nenulový součet: co získá Google, to nemusí nutně ztratit Microsoft. Obě strategie se budou navzájem ovlivňovat. Microsoft není jen v pozici obránce, také se snaží urvat Googlu kus půdy pod nohama, snaží se například stát se prodejcem reklamy. (Třeba to bude za pět let základní obchodní model prodeje softwaru!)

O Google a vyhledávání se tu vůbec mluví hodně. Mnohem víc než o Microsoftu. Vzhledem k tomu, že tato konference je primárně určena podnikovým informatikům a v zásadě ignoruje všechno, co pro ně není relevantní, je to důležité sdělení. Snad jsem té Daně nakonec neodpověděl tak úplně hloupě.

Víno bylo dnes červené a už ne stolní. Začínám se rozmlsávat. Počasí je nadále krásné a internetové kanape funguje. Až začne Microsoft viditelně prohrávat, začnou ho lidé mít rádi a emoce se obrátí proti někomu jinému, třeba proti Apple nebo Google. A rovnováha se zas zhoupne zpátky. Setrvačnost všeho je větší, než se zdá. Nenulové součty mohou být ve velmi dlouhé perspektivě koneckonců zas nulové. Jenže, jak řekl Keynes, v dlouhodobé perspektivě jsme všichni mrtví.

6. dubna 2007

Little Green Men

"Co když meziplanetární internet napadnou hackeři?" Nejzábavnější otázka na včerejší přednášce Vintona Cerfa na ČVUT.

3. ledna 2007

Vzhůru do vesmíru!

Google Earth, to je stará vesta. Co takhle Měsíc nebo Mars? Sergej a Larry myslí dopředu.

12. prosince 2006

Munch

Ano, už jsme viděli to logo v mnoha podobách, ale tohle je opravdu hodně dobré...

7. října 2006

Nový Google Reader

Zatím jsem vždy dával přednost samostatné RSS čtečce před webovou aplikací, ale... zas ten Google. Nový Google Reader, jak si všimli už mnozí, je daleko lepší než předchozí verze, má uživatelské rozhraní odvozené z Gmailu, je rychlý, jednoduchý a pohodlný. A snadno generuje sdílenou veřejnou stránku zpráv, které vás zaujmou. Takže teď mám vedle sebe dvě RSS čtečky (nestabilní přechodný stav) a váhám, jak si to do budoucna uspořádat.

4. října 2006

Na konci léta

Díky laskavosti společnosti Google, vlastnímu (své)volnému překladu a pěknému počasí, v němž tričko postačilo, jsem mohl minulý víkend jezdit po horách s ženou, která sdělovala okolí: Cítím se šťastná. Dělalo mi to dobře. - Pak začalo pršet. Léto pro letošek skončilo, zdá se. Listí padalo do bláta. Vezli jsme domů rýmu, nepřečtené knížky a drobné defekty, díry po vyklepaných šroubcích. Na basu k tomu hrál Avishai Cohen a obloha měla barvu surového železa.

14. září 2006

Táňa le Moigne ředitelkou pražského Google

Blogger musí být pohotový. Včera odpoledne byste si tu se zájmem přečetli, že paní Taťána le Moigne née Janečková byla jmenována ředitelkou (dosud neexistující) pražské pobočky Google. Dneska to už je v novinách, takže kromě gratulace není mnoho co dodat. Tedy aspoň dodatečné drby: Táňa pracovala na několika pozicích v českém Microsoftu v 90. letech. Měla na starosti PR a protipirátské aktivity, řídila firemní časopis MS News. Pak odešla do nadnárodních struktur Microsoftu. Její manžel Vassili le Moigne pracoval v evropském Microsoftu na různých vyšších manažerských pozicích, náplň většiny z nich souvisela s rozvojem mobilních technologií a spoluprací s telekomunikačními operátory. Dnes oba žijí v Praze - řekl bych, že s důrazem na rodinný život. Táňa chvíli pracovala jako PR poradce pro easyJet a také vymyslela dětskou hru Nešťourej se v nose, jejíž druhý díl Dávej bacha! se právě začíná prodávat.

Místo, na které teď nastupuje - pobočka Google v Praze začne fungovat od října - by podle mě mohlo být nejzajímavější a nejvlivnější IT pozicí ve střední Evropě. (Proč si to myslím? To je delší povídání, které sepíšu co nejdřív.) Nebo taky ne; hodně bude záležet na tom, co z něj právě Táňa udělá.

12. září 2006

Autogoogling: co se taky člověk dozví

Právě - co vlastně?

- Lopulta Koubský päättää Amandan olevan "tavallinen iloinen tyttö, joka on juuri tullut saunasta, eikä sillä siksi ole mitään päällään." Toimittaja siirtyy Suomen historiaan, sukupuolten tasa-arvoon ja tsaarin vallanaikaan. Niistä hän siirtyy edelleen teollisen kehityksen ihmeeseen: etenkin Nokiaan, jossa aluksi valmistettiin WC-paperia ja kumisaappaita.

- Ennek ellenére a PGP aláírás megkerülésének lehetősége komoly gond. "A PGP-t jelenleg az emberek milliói használják különféle üzletekre, hivatalos ügyintézésre. Számukra ez nagyon kellemetlen következményekkel járhat" - mondta Petr Koubsky, a Softwarové Noviny szaklap szerkesztője.

29. srpna 2006

Google Apps for Your Domain

Sergey & Larry to Steve & Bill: Be afraid, be very afraid.

Možná. Možná ne. Microsoft se zatím vždycky dovedl přizpůsobit, embrace and extend, není zásadní důvod, proč by to nezvládl i teď. Ostatně, už je tu Live. - A možná není co zvládat. Postupný přechod k nelokálním aplikacím (software-as-a-service, hostované aplikace, říkejte tomu jak chcete) je sice nevyhnutelný, ale do tradičního uspořádání nacpali uživatelé, samosebou hlavně ti podnikoví, tolik peněz, že mají důvod chtít jej nějakou dobu zachovat - právě tak dlouhou dobu, aby se nové hře naučil nejen Microsoft, ale mnoho dalších dodavatelů. A pak tady jsou sklony lidí být přirozeně konzervativní; a otázka pocitu bezpečnosti. Ale stejně... ten Google! Jedou jako dráha.