Zobrazují se příspěvky se štítkemveci. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemveci. Zobrazit všechny příspěvky

29. ledna 2010

iPad: ano

iPad si koupím, jako důvod by mi stačily aplikace Evernote a Instapaper, dva z mých základních pracovních nástrojů: tohle je pro ně ideální hardware. Dalším důvodem je častý pobyt v zawifinovaných prostorách včetně vlastního bytu: tedy web a možná mail, i když od psaní na soft klávesnici si moc neslibuju. Příjemné překvapení je, že na tom poběží iWork, pro tabulky a prezentace to bude užitečné, pro texty asi moc ne. Stanza se bude taky hodit a pevně doufám, že tam bude co nejlepší PDF prohlížeč, pokud možno s možností anotací - tedy vlastně Preview z Mac OS. Hardware, který tam někomu chybí, mně nechybí, naopak. Nevím, proč by tam měl být foťák, nepotřebuju tam telefon a tím pádem ani nechci 3G. Jsem taky rád, že pověsti o rozchodu s Google se přinejmenším zatím nepotvrdily.

Chápu, že hodně lidí iPad zklamal. Je málo šokující, vlastně nepřináší nic, co bychom neznali. Ale to teprv přijde, s časem, s aplikacemi, s vyššími verzemi. iPod byl kdysi taky jen další MP3 přehrávač a neuspěl přes noc. Myslím, že kouzlo téhle věci bude v detailech - jak je to u Apple zvykem.

Velká chyba je, že iTunes Store je pro ČR stále z větší části zavřený, což se téměř jistě bude týkat i knížek - ledaže by se ledy konečně hnuly, jak se o tom občas šeptá.

Můj tablet snů je ovšem jiný. Měl by mít víceméně zázračný displej, protože bych chtěl, aby se dal přepínat mezi třemi režimy: normální aktivní pro běžnou práci, e-ink pro čtení knížek a průhledný režim pro skenování a rozšířenou realitu. Nečekám, že bude k dostání letos nebo napřesrok, takže nákup iPadu je zatím ospravedlnitelná investice.

Pro vás třeba ne. Pokud nepracujete s útržky informací, které si musíte nějak třídit a procházet (dvě výše jmenované aplikace), pokud už něco od Apple nepoužíváte, pokud nemáte rádi iTunes... iPad neosloví každého a těžko se stane takovou prodejní bombou jako iPhone.

Apple se cílevědomě stává hlavním světovým uzlem prodeje digitálního obsahu: hudby, filmů, aplikací a nově tedy knih. Stále častěji asi budeme svědky toho, jak ti, kdo nemohou Apple porazit, se s ním budou muset spojit - jsem velmi zvědav na další kroky Amazonu. Protože to je on, nikoli Google nebo dokonce Microsoft, proti komu teď Apple stojí.

Zajímavé názory k fenoménu iPad:

4. července 2007

Bomba a iPhone

New Yorkem prošla minulý víkend vlna vzrušení. Apple zahájil prodej své nové technické hračky, nezvyklého mobilního telefonu iPhone. Před obchody se hromadily mnohahodinové fronty. Za mírný poplatek jste si mohli koupit služby bezdomovců – vystáli frontu za vás. Během víkendu se prodalo dvě stě tisíc přístrojů. Krásných, dokonalých, přísně vzato zbytečných.

Jiná západní metropole, Londýn, také dostala svou porci napětí, arciť zcela jiného původu. Británií otřásly výbuchy a vláda vyhlásila stav ohrožení. V kostce je to rub a líc západní civilizace: vyspělá spotřební společnost pod palbou chudšího zbytku světa, bomba proti iPhone. Velká otázka zní, zda je rub důsledkem líce. Je terorismus produktem ekonomické nerovnosti, nebo by tu byl tak jako tak?

Odpověď hodně závisí na politických názorech mluvčího. Zjednodušit složitý jev na jeden rozměr je zaručenou cestou k omylu. Mnozí dnešní sebevražední útočníci pocházejí ze střední vrstvy, stejně jako z ní v minulosti pocházelo mnoho radikálních levičáků od Lenina po Guevaru. Bombu lze odpálit i se sluchátky iPhone v uších, možná je to silnější zážitek. Přesto lze těžko vyvrátit názor, že bez hluboké nerovnosti mezi různými částmi světa by terorismus měl daleko menší základnu a byl by řešitelnější. Do propasti mezi Severem a Jihem pomalu kloužeme všichni.

(Vyšlo v Ekonomu 4. 7. Začínám být tématem globální nerovnováhy nezdravě posedlý. Možná blbnu. Možná ne.)

20. ledna 2007

Život s levným telefonem

„Co to máš za šmejd?“ podivil se přátelsky jeden kolega. Druhý vyjádřil decentně obavu, zda jsem snad nebyl na firemním žebříčku nějak výrazněji degradován. Důvod? Můj nový mobilní telefon.

Dobře, tak se podívejme, co to mám za šmejd. Telefonuje a posílá esemesky, samosebou. Poslouží jako fotoaparát, videokamera, kalkulačka, budík, stopky, digitální diktafon, dají se do něj zapisovat poznámky. Dovede přehrávat písničky. Obsahuje plnohodnotné FM rádio. Má kalendář synchronizovaný s počítačem. Dá se z něj dostat na web, přečíst si aktuální zprávy, najít cokoli na mapě ČR či v plánech měst, najít telefonní číslo v celostátním seznamu. Dá se na něm přijímat i odesílat e-mail. Jsou v něm i nějaké hry, pokud vás takové věci baví. Asi jsem ještě na něco zapomněl, ale tohle stačí. Celé to neváží ani deset deka. Šmejd? Vážně?

A – ano, je to skutečně poměrně laciný telefon, nižší střední třída. Asi bych si ho v obchodě nevybral, přišel jsem k němu náhodou a zdarma (ne, žádný novinářský úplatek) právě ve chvíli, kdy jsem se po novém telefonu poohlížel. Spíš z legrace jsem do něj zasunul SIM kartu – a už jsem ji nevyndal. Jsem spokojený.

No, ne zas docela. Nemá to Bluetooth, což mi vadí ze všeho nejvíc – potřeboval bych ho kvůli instalovanému hands free v autě. Foťák je nekvalitní a videozáznam dočista pro legraci. Do malé paměti se mi nevejdou všechny kontakty z Outlooku. MP3 přehrávač je k ničemu z týchž důvodů. Slot pro paměťovou kartu chybí. Ale nic z toho mě neomezuje nějak zásadně. Dosud jsem používal komunikátor Nokia 9300. Impozantní kus železa, ale je těžký, objemný, nemá vibrační vyzvánění... a když chcete cokoli jen trochu složitějšího, musíte ho otevřít. K tomu jednak potřebujete obě ruce, jednak na sebe připoutáte pozornost, což je třeba v noční tramvaji vysloveně nevhodné („panáček má drahej foun, copak asi ještě má?“).

Levné přístroje bývají dnes velmi výkonné. Hlavním důvodem pro nákup těch dražších je móda, snobárna, statutární důvody (viz výše). Technické vlastnosti jen málokdy. Když tohle vezmete v úvahu, musíte žasnout, jak to, že ten byznys vůbec funguje. A jak funguje!

Koneckonců, i já pošilhávám po něčem, co Nokia uvede na český trh až v květnu... Ale možná mi do té doby dojde, že to opravdu nepotřebuju.

15. prosince 2006

Šmouhy s míčkem

Si měl kroužek florbalu...
Our Game
...a já jsem tam dospěl zas o něco blíž k jistotě, že potřebuju nový foťák. Tři megapixely plus špatné světlo plus špatný fotograf plus rychlá hra rovná se katastrofa. Katastrofa minus Zoner Editor rovná se pořád ještě katastrofa.

2. prosince 2006

► Už jste někdy viděli kolo bez řetězu? Já ještě ne. Zajímavé... rád bych se na tom někdy svezl.

24. listopadu 2006

► Ztrácím přehled o dění v hardware. Dodnes jsem například - jistě mimo mnohého jiného - neslyšel o "fyzikální kartě" a když mi zmínka o ní dorazila do života v tiskové zprávě Asusu, myslel jsem, že to je nějaký neuvěřitelně blbý překlad. Není.

12. října 2006

Nepovedený nákup

Koupil jsem si na Invexu hračku: anglický slovníček Lingea EasyLex. Má sice jen 30.000 hesel, tedy málo, ale láká z jiného důvodu. Slovo k překladu se totiž vůbec nemusí vkládat, stačí na něj najet ve čteném textu kurzorem myši. Dokonce je může EasyLex i vyslovit nahlas (překlad potřebuju málokdy, výslovnost ale velmi často). V kombinaci s oknem slovníčku umístěným vždy nahoře to je velice příjemná pomůcka pro běžné čtení. Tedy, byla by. Háček je v tom, že až doma jsem zjistil, že ta věc nespolupracuje s Firefoxem. Funkce "najeď-přeložím-vyslovím" funguje patrně jen s programy od Microsoftu, ze všech ostatních je třeba hesla vybírat ručně, což mě netěší: slovník, který funguje na Ctrl-C Ctrl-V, už jeden mám, ostatně od téhož výrobce. Otázal jsem se, odpověděli mi obratem a zdvořile: bude to v příští verzi, dostanete na ni slevu. Inu, moje chyba: napřed si to pořádně prohlédni, pak nakupuj.

26. září 2006

Nová Nokia N95 a Pračková tragédie


Hezká mašinka, že? Komentář k novým počítačům Nokia.


Jo, mám pro tyhle strojky slabost a mít kartu dostatečně platinovou, jdu si jednu N95 koupit hned zítra, bez ohledu na to, že to jistě bude mít hodně much a mušek. Opravdu už je nepřípadné říkat tomuhle telefon. Hm, ono je podobně nepřípadné říkat jakémukoli počítači počítač. Pamatujete povídku Stanisława Lema Pračková tragédie? "Další model Nuddleggovy pračky už vyšíval sonety. Snodgrass reagoval pračkami, které udržovaly rodinnou konverzaci o přestávkách v televizním programu. (...) A což teprve pračky, se kterými bylo možno podvádět manželku nebo manžela! (...) Pračky (...) se potají sdružovaly ve skupinkách, zabývajících se nekalými machinacemi. (...) Ale brzy se ukázalo, že komplicové zločinných praček vykupují jejich zbytky a znovu je sestavují. Antizmrtvýchvstalecký návrh na novelizaci Mac Flaconova zákona, schválený kongresovým výborem, byl torpédován senátorem Guggenshynem. Zanedlouho poté se ukázalo, že senátor Guggenshyne je pračka. Od té doby jsou všichni kongresmani před každým zasedáním proklepáváni. Tradičně se k tomu používá dvouapůlibrového železného kladiva."

14. září 2006

Jak vypadá Zune, jak nové iPody

Microsoft zveřejnil fotky svého mediálního přehrávače Zune - předpokládané konkurence pro iPod. Nedá se popřít, že vypadá hezky. Jak hraje, na to si budeme muset počkat pravděpodobně do vánoc. (Link přes obrázek vede na více fotek.) Zune bude mít pevný disk 30 GB a třípalcový displej. Má také vestavěný FM tuner a - což je ze všeho nejzajímavější - má Wi-Fi, což se dá použít k mnoha věcem, v první řadě ke sdílení hudby a videa mezi dvěma (i více) přehrávači a tedy uživateli. Třeba na ulici. Nevím, jak si tohle vyříká Microsoft s RIAA. Vlastně vím: mají dohodnuté schéma, podle nějž legální uživatel nahrávky ji smí poskytnout jinému, u něhož půjde třikrát přehrát, než se zablokuje, vymaže či co se to s ní stane. Způsoby použití v reálném světě mohou být, jak se dá tušit, docela jiné, hackeři si už jistě brousí zuby. V každém případě: komunitní aspekt, možnost sdílení hudby, je na Zune to nejzajímavější, ale nemusí to být rozhodující. Návyk uživatelů na iPod je silný.

Apple uvedl předevčírem nové modely. Nový je Shuffle (opravdu maličký), nový je Nano (menší, levnější, u některých verzí trochu moc barevný - v zásadě v těch barvách, jaké míval Mini), nový je standardní iPod (dělaný především na přehrávání videa). Nový je také program iTunes, který ve verzi 7 zavádí novinku, jakou jsme už ani nečekali: obousměrnou synchronizaci. Čekala se možná nějaká větší revoluce, ale vývoj nových modelů je dost rychlý i tak - ani od bohatých uživatelů nelze požadovat, aby své iPody vyhodili jednou za rok a šli koupit nové.

13. září 2006

BlackBerry přichází podruhé

Telefónica O2 začala prodávat BlackBerry. Už jsem zahlédl ten strojek včera v ruce spěchajícího manažera. Seděl v Audi, čekal na zelenou a otáčel rolovacím kolečkem. Český T-Mobile má tuhle digitální obsesi na trhu už skoro dva roky, ale zatím milosrdně bez velkého marketingu, takže procento zpitomělých, přijímajících maily i... no, prostě úplně všude a za všech okolností, není velké. Změní se to? Celá Olšanská jistě věří, že ano.

6. září 2006

Televize z telefonní zásuvky

Dnešní komentář pro Inside: Telefónica O2 začala provozovat televizní vysílání přes ADSL. Připadá mi to jako jednoznačně dobrá zpráva - kabelové televize konkurenci nutně potřebují. O2 na to má: už sama funkce zpožděného příjmu televizního pořadu (jmenuje se TV Archiv) je tak atraktivní, že se pro mnoho lidí může stát hlavním důvodem, proč k O2 přejít. Někdejší Telecom jako motor konkurenčního trhu? Ale staly se už podivnější věci. - Nebezpečný háček možná spočívá v kapacitě sítě; kolik zákazníků si O2 může dovolit, aby to systém vydržel? Jak rychle dokáže přenosovou kapacitu posilovat, pokud to bude třeba? Znalci již léta zachmuřeně (a bez důkazů) říkají, že Telecom je podinvestovaný, navzdory těm desítkám miliard, které do něj stát vložil. Teď přijde zatěžkávací zkouška.

27. srpna 2006

Šest milionů baterií

Můj dnešní komentář pro Inside je o bateriích, které stahuje po Dellu (4,2 milionu) i Apple (1,8 milionu), takže jejich počet vzrostl na šest milionů. Je to mizerná reklama pro výrobce příslušných Li-ion článků, tedy pro Sony, je to velká nepříjemnost i pro výrobce notebooků, kteří za to samosebou nemohou. Zkusil jsem tedy pro kontrast vymyslet někoho, kdo na tom vydělá. Jasně, že existuje. Hádejte, kdo to je? - Mimochodem, jak se dá ekologicky zlikvidovat šest milionů baterií? Ale ono jich ve skutečnosti ani zdaleka tolik nebude. Kolik jich asi doopravdy vymění, kolik lidí se přihlásí? Deset procent z toho avizovaného čísla? Dvacet? Je to v zásadě povyk pro nic, vznítit se může za nepříznivých okolností každá Li-ion baterie této velikosti a kapacity, pokud se zkratuje. Statistik by určitě potvrdil, co se dá tušit bez výpočtu: rozdíl v riziku u stahované série baterií Sony a u průměrné baterie jakékoli značky je zanedbatelný. Mundus vult decipi, ergo decipiatur.