Von der Maas bis an die Memel

Tohle je půvabné:

Helena Vondráčková Němcům přepsala hymnu (...) První dva verše (v překladu "Jednota, právo a svoboda německé vlasti") byly až na zkomolenou výslovnost ještě jakžtakž v pořádku. Místo druhých dvou veršů ("O to se všichni snažme bratrským srdcem a rukou") však přišel rovnou pátý (znovu "Jednota, právo a svoboda..."). Fotbalové obránce Philippa Lahma a Christopha Metzeldera Vondráčková popletla natolik, že vytřeštili oči a zmlkli. "Chytit" se dokázal – ale až při závěrečném refrénu – jen brankář Jens Lehmann.

Hlavně že si nespletla celé sloky. To by teprv bylo na pováženou.

Příliš nízké vysoké daně

Tohle je složitější:

Z šetření vyplynulo, že 20 procent občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy v Česku za vysoké, 24 procent za přiměřené a 43 procent za nízké, v tom 12 procent dokonce za příliš nízké.

Bylo by třeba rozlišit pojmy "mít nízkou/vysokou daňovou povinnost" a "platit nízké/vysoké daně", což zajisté není totéž, nýbrž naopak. Ujasníme-li si toto, pak lze, myslím, oprávněně tvrdit, že většina bohatých platí (příliš) nízké daně. Dovednost dosáhnout tohoto stavu patří jak k předpokladům, tak k důsledkům bohatství.

Zredigován

Vzal jsem do ruky včerejší Ekonom a s otevřenou pusou hledím, co mi tam provedli s článkem. Text, který jsem v pondělí odevzdal, zní takto:

Ještě Čunek
Ať je či není vinen, něco je strašlivě špatně.
Nelze před tím utéci. Během několika dnů asi ten muž odstoupí. Nevyhnutelně platí jedna ze dvou možností: buď je, nebo není vinen. Pokud není, pak se křivda stala nejen jemu, ale všem. Jemu ne proto, že přijde o úřad, to pro soudného a slušného člověka není žádné neštěstí; nýbrž kvůli nevratné újmě na pověsti. Řeknete, že pan Čunek se svou pověstí už předtím těžce hazardoval sám, svým maloměstským rasismem. Správně, ale to byla jeho volba, což je náramný rozdíl. A proč křivda na všech: inu proto, že demokracie utrpěla další těžký úraz. Taky by se ze součtu těch ran už nemusela vylízat! – A platí-li opačná možnost a pan Čunek je vinen? Pak patří ze Strakovky před soud a od něj jistě do vězení – uvidíme však, zda se tak stane, zda jeho trest někdo s někým za něco nevyhandluje. Tím to nekončí: stíhat a soudit by v případě viny neměli jen jeho, ale také toho nebo ty, kdo aféru spustili. Věděli o trestném činu, nechali si informaci pro sebe, až se bude hodit, a pak ji použili, nepochybně zištně; za povolenku k odstřelu místopředsedy vlády, oprávněného rozdělovat bruselské stamiliony, se jistě platí víc než za vsetínského starostu! Toto se toleruje? Nikdo se neptá, kdo a proč a za kolik? Neschopnost Čechů slušně vládnout své zemi začíná dosahovat subsaharské úrovně.

Ekonom otiskl tohle. Jsem zvyklý na redigování textů, sám to běžně dělám jiným, neb jde o součást mé pracovní náplně. Nezaskočí mě tedy, když mi někdo článek poopraví, zkrátí a tak dále. Zaskočí mě však, když mi sloupek, tedy čistě komentářový, názorový útvar, někdo přepíše a bez varování otiskne - s jiným vyzněním, s jinou myšlenkou a pointou, s (odpusťte, ale myslím si to) méně gramotnými formulacemi.

Píšu pro Ekonom týden co týden tři roky, vždycky jsem měl radost, že jsem tuhle možnost dostal. Mám tam svobodu volby tématu, mám tam výtečné přemýšlivé publikum. Teď vůbec nevím, co si myslet. Jsem otrávený, že jsem i s fotkou podepsán pod slátatinou, kterou mi z toho udělali. My pisálci jsme na tohle přecitlivělí; naprosto chápu, že většina lidí včetně čtenářů Ekonomu shledá mou reakci přemrštěnou, ale kdybych nevěřil, že na slovech záleží, zbořil by se mi kus světa. A ten si chci bránit.

Globální dohadování

Dejme tomu, že se klima poslední dobou skutečně mění (to je víceméně jisté). Dejme tomu, že nejde o výkyv, ale o trend (to jisté není) a dejme tomu, jde-li o trend, že to je v důsledku činnosti lidí (čemuž leccos nasvědčuje, ale mluvit o tom jako o prokázaném faktu není poctivé). Úhrnem – dejme tomu, že globální oteplování má ty příčiny a ten dosah, jak dnes tvrdí pesimisté. To kupodivu není ta hlavní otázka. Ta totiž zní: dá se s tím vůbec něco dělat? Lidstvo, zdá se, není zařízeno na řešení problémů planetárního měřítka. Snad jediný protipříklad z poslední doby je eradikace neštovic; a ta zdařila jen proto, že se těch neštovic nikdo nezastal. (Dneska by to už možná dopadlo jinak, nějaký Spolek na ochranu diverzity mikrobiálního života by možná zdemoloval pár laboratoří a nakonec vysoudil na WHO či na kom několik baněk s kulturami – je to celkem reálná představa.) I globální oteplování by z ekonomického hlediska mělo nejen poražené, ale taky vítěze. Dohoda o jednotném postupu proti němu – ne deklarativní, ale vymahatelná, taková, kterou by celý svět skutečně dodržel – se zdá být stejně blouznivá jako chiméra „úplného a všeobecného odzbrojení“, jehož užitečnost a současná nemožnost je zřejmá. Má-li klimatická katastrofa přijít, pak bude muset nejprve skutečně přijít. Změníme se až potom, pod tlakem okolností; předem nikdy.

(Vyšlo v Ekonomu 15.3. Účel nesvětí prostředky, (nám/mně) sympatické názory nemusí být správné.)

Nomen omen

Tohle by člověk nevymyslel ani s pořádnou dávkou zlomyslnosti:

CeBit (...) is undergoing a "180-degree shift in focus" in line with changing market dynamics, according to Sven-Michael Prüser, the trade show's senior vice president.

Úspěchy na poli ateistické výchovy

Tohle nabralo přes 4000 příspěvků (and counting), většinou rozhořčených, v diskusi během šesti hodin od zveřejnění:

Papež Benedikt XVI. potvrdil postoj katolické církve k celibátu kněží, který má být i nadále povinný. (...) potvrdil, že na úřadě rozvedeným či znovu sezdaným katolíkům bude zapovězen přístup k svatému přijímání, jestliže zánik jejich manželství nebyl potvrzen církví, a pokud se nezaváží, že s novým partnerem budou žít "jako přátelé, jako bratři a sestry". Papež znovu potvrdil odmítavý postoj katolické církve k interrupcím, eutanazii a homosexuálním svazkům.

Kdybych se na hlavu postavil, nevymyslím k té diskusi lepší komentář, než jaký svého času použil můj vážený oponent M. M. Kamojedov: "Máme papeže. A – divná to věc – vypadá to, že je to katolík." V tomto se tedy shodneme.

Kormutlivá nestydatost

Souhlasím s názory, jimiž se neřídím. Je to sebedestruktivní. "Vždycky mě fascinovala ona kormutlivá nestydatost, s jakou Dánové akceptují obludný nesoulad mezi svým poznáním a svými činy." (Høeg: Cit slečny Smilly pro sníh)

Vratné obaly

Tohle je dobrý postřeh:

"Vadí nám, že to přijelo kamionem a že kvůli sklenici vody musíme vyhodit plastový obal nebo poslat sklenici zpátky kamionem k výrobci."

Na tu druhou půlku argumentu většina lidí, i dosti Zelených, zpravidla zapomíná.

► Pražské pudy? Co to máme za rohem? Ach tak; diakritika je potvora, v některých případech není úplně nejlepší nápad dát si nad vývěsní štít jen webovou adresu. To mi připomíná... no, snad už mi moje dávná studentka Sunková ten omyl odpustila.