15. dubna 2007

Hlava dvacet kolik?

Ale představte si, Yossariane, že by takhle smýšlel každý, snaží se v Hellerově Hlavě XXII major Danby rozmluvit neposlušnému hrdinovi špatnou bojovou morálku. Yossarian logicky odpovídá: "Tak bych byl potom pěknej trouba, kdybych zrovna já smýšlel jinak, nemyslíte?" – Trouba nechce být nikdo, ani těch patnáct zajatých a propuštěných britských námořníků. Než se ministerstvo obrany rozhodlo, že to snad raději přece jen zakáže, stihli někteří z nich už výhodně prodat své zážitky bulvárním médiím. V Británii to rozpoutalo ostrou diskusi. Turneyová a její lidé jsou kritizováni nejen za horentní honoráře, ale také za nevojenské chování před tváří nepřítele. Špatně prý snášeli nepohodlí, výslechy a zastrašování, nečestně lhali. A co? Byli by troubové, kdyby se chovali jinak. Nejvyšší hodnotou v naší části světa není žádný druh ideálu, ale člověk, tedy individuální jedinec a jeho život. Má to chybičku – těžko se pak hledají lidé, kteří právě za tenhle žebříček hodnot budou ochotni život nasazovat. Nebezpečný paradox nám zatím prochází, protože máme víc bomb, letadel a počítačů než ti druzí, jimž nezbývá než na hodnotu života kašlat a pro vnitřní potřebu to nazývat vlasteneckou či náboženskou ctí. Ale nezapomeňme, že Yossarian se vzbouřil až po sedmdesáti bojových akcích; ne před první.

(Vyšlo v Ekonomu 5.4. A zapomněl jsem ještě napsat, že Yossariana odvedli; tohle byli profíci a dobrovolníci. Lev s jednorožcem koukají jak blázni.)

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Jen drobná oprava:

"Než se ministerstvo obrany rozhodlo, že to snad raději přece jen zakáže, stihli někteří z nich už výhodně prodat své zážitky bulvárním médiím."

Toto není pravda, alespoň podle původních zpráv BBC. Všichni vojáci mají v Británii standardně zakázano prodávat své příběhy médiím. Ministerstvo obrany jim ale udělilo vyjímku a pak ji zrušilo, i když někteří to mezitím stihli. Právě to, že nikdo jiný příběh prodat nemůže a oni ano bylo jedním z důvodů kritiky.