-Je to jen jeden den, přemlouvá mě mladší kolega k čemusi.
-No právě. Den ke dni a je to rok. Pro tebe je rok dejme tomu padesátinou budoucího života. Pro mě pětadvacetinou. Den je pro mě dvakrát dražší než pro tebe.
Vymyslel jsem si tu konstrukci na místě jako výmluvu. Ale zůstala mi pak v hlavě. Koneckonců je to pravda, mně běží čas zhruba dvakrát rychleji a bude to čím dál tím horší. Ale je to jen odhad. Kdokoli z nás může mít nehodu, kdokoli si může přinést od lékaře špatnou zprávu. Určitě by to šlo algoritmizovat. Shromáždit počáteční data - běžnou lékařskou anamnézu, styl života, zvyky, zámožnost, kdeco. Pak pravidelně aktualizovat. Primitivní pokusy existují, ale mám na mysli něco dokonalejšího, serióznějšího, snad dokonce certifikovaného. No kidding. Každé ráno byste měli na monitoru spolu s maily i aktuální hodnotu dne přepočtenou na vhodně zvolenou referenční hodnotu, třeba na statisticky průměrný věk dožití v době vašeho narození. Ukázalo by to například 1,94. Nebo 25 000. Taky by to šlo převádět na procenta.
Odkudsi: Dnes je první den zbytku vašeho života. Užijte si ho.
2 komentáře:
Seneca pred nejakym tim patkem napsal neco ve smyslu: Zij tak, jakoby dnesek byl tvym poslednim dnem.
Dnes by to asi vetsina lidi interpretovala ve smyslu "uzit si posledni den", Seneca to zamyslel spise (soudim tak dle kontextu) tak, ze by clovek mel byt se svetem v dobrem smyslu vyporadany, nemel by cinit nepromyslene zavazky apod.
Rikam si, co by se asi stalo, kdyby takovy programek skutecne existoval a kazde rano byste videl, kolik vam zbyva. S ohledem na to, co jsem napsal vyse, bych byl asi pro zakaz takoveho udelatka: zivot vetsiny lidi by se mohl stat az prilis "uzivavy". Ale kdo vi, treba jsem jen prilisny pesimista.
zivot vetsiny lidi by se mohl stat az prilis "uzivavy"
Skoro bych řekl, že tak to už dávno je i bez počítadla.
Okomentovat