17. dubna 2007

Krajina Cílek

Václav Cílek zachází s námi, svými fandy, dost bezohledně, když doplňuje a předělává druhá vydání svých stěžejních knih a nutí nás tak koupit si je podruhé. Udělal jsem to dnes, pořídil jsem znova Makom i Krajiny vnitřní a vnější. Útratu jsem si zdůvodnil tím, že ta první vydání teď mohu tahat s sebou do vlaku atd. a nedbat tolik na jejich sličnost. Dává to jakžtakž smysl, protože na přeskáčku to dovedu číst téměř pořád a kdykoli.

Cílka obdivuju. Ne nekriticky: jeho výlety do new age (či co to je) mě neoslovují. Kromě toho píše a publikuje poslední dobou příliš mnoho a začíná trpět inflací. Žádný autor tohle sám nevidí, dokud/pokud mu to píše; měl by mít agenta či redaktora, který by mu to dovedl správným způsobem říci. Ale těm dvěma hlavním knížkám to nevadí; o různých, náhodně poskládaných aspektech světa (života, vesmíru a vůbec) dovede Cílek říci víc než kdokoli jiný žijící mně známý. (Přečetl jsem si teď předchozí větu podruhé, zavrtěl jsem hlavou a váhavě přiznal, že je to asi přece jen pravda.) Píše zdobně, barokně, což mi vyhovuje, bere vážně rituály a řád, vidí skryté struktury. Sdílím jeho nadšení pro technické památky, pro legendy a tajemství, pro napětí mezi světem věcí a světem příběhů. Dělá mi radost tím, jak mě učí vidět českou krajinu, kterou jsem dosud (snad s výjimkou Středohoří) pokládal převážně za banální. Vůbec: učí vidět. Udělá vám z všedního nevšední. Na solidním přírodovědeckém a technickém základu: geolog, bývalý horník. Dejte si na něj pozor, zasáhne vám do života, když si ho tam pustíte.

3 komentáře:

Pardubitz řekl(a)...

Krajiny vnitrni a vnejsi ted ctu; tedy, ctu - otevru knihu na vice mene nahodnem miste (Cilek by za tim jiste videl neco vice) a prectu si par stranek.
Ma to hodne do sebe. Jeste ten pocit z toho nejak rozumne definovat: snad jen, ze pokud ted pujdu krajinou, tak ji asi nebudu vnimat zasadne odlisne. Rad se divam po krajine uz delsi dobu a uzivam si jeji krasu (a mozna i proto se mi libi Cilkovo psani). Ale preci jen, NECO v tom mem pohledu bude jine.
Az prijdu na to, co to neco je, dam vedet.
Hmmmm, hodnotny prispevek.

vanda řekl(a)...

cilek mi pripomina Capka. Pise jinak a prece podobne.Ma cit pro detail, nevidenou souvislost. Je clovekem prirodovedne vzdelanym. (Capek mel obrovske neformalni botanicke vzdelani a pri navsteve Cambridge se zajimal vice o jadernou fyziku nez o romantiky). Oba se snazi videt v lidech spise to lepsi. Cilek se asi nikdy nepusti do romanu jako je Krakatit ci Valka s mloky. Je vsak zajimave, jak dobre se jeho eseje ctou, i kdyz tam valstne zadny napinavy dej neni...

Anonymní řekl(a)...

Krajina je moje životní téma a volná člověkem nezmrzačená krajina je moje životní láska. S podstatnou částí tvorby pana Cílka vnitřně rezonuji, ale souhlasím, že v posledních cca 2 letech dochází k inflaci a opakování.
Přesto mi pomohl formulovat některé skryté myšlenkové proudy a též mi pomohl pochopit, že rodná krajina není vždy ta, kde jsme se narodili...

No nic, game over, Oňátko chce z ohrazené postýlky do volné krajiny.

-lmat