Dostat odpovědný úkol je dvojsečné. Můžete si na něm udělat dobré jméno nebo ostudu. To druhé je trvanlivější. Česká republika takový úkol má, bude v roce 2009 předsedat Evropské unii. Evropské předsednictví mívá téma: v Brně probíhá tento týden informatický veletrh Invex, je proto zákonité, že se na něm sešlo hodně lidí, kteří by si přáli, aby tímto tématem byly právě informační technologie a takzvaná znalostní společnost. Samosebou ne v poloze obecných deklarací, ale konkrétních cílů.
Důležité například je, zaznělo v Brně, aby Evropa zaujala stanovisko k problematice služeb poskytovaných na dálku. Když zavoláte do call centra velké banky či telefonního operátora, není v Praze, jak byste možná čekali – voláte přece do ústředí společnosti – ale někde na venkově, kde je levnější pronájem budov i pracovní síla. Tak je tomu dnes. Zítra totéž call centrum s česky hovořícími operátory může být v Indii nebo na Ukrajině. Nesmysl? Vůbec ne, finančně to dává velice dobrý smysl. V mnoha zemích světa je a bude dost lidí, kteří se ochotně naučí česky – jako se už naučili německy, holandsky, švédsky – aby dostávali polovinu či třetinu průměrného českého platu. Totéž platí i pro kvalifikovanější práci účetních, programátorů, grafiků. Tohle všechno se dá dělat na dálku odkudkoli. Amerika a západní Evropa to už dobře ví; tyto země marně bojují s neustálým ubýváním kvalifikovaných pracovních míst. Nás to nevyhnutelně čeká.
Dá se s tím vůbec něco dělat? Firmám nelze nařídit, aby kupovaly službu, kterou mohou jinde mít levněji. Lze však nastavit podmínky tak, aby podniky měly motivaci ponechat v Evropě alespoň kvalifikovanější práci; aby dokonce takových pracovních míst neubývalo, ale přibývalo. Abychom do světa odevzdávali spíše rutinní činnosti a nechali si ty více tvůrčí. Dotace a úlevy dnes už nejsou tak zajímavé: důležitější je mít přátelské prostředí, minimální byrokracii, daně jistě nevysoké, ale hlavně jednoduché, dobře vymahatelné a srozumitelné zákony. Mnoho úkolů pro celou Evropu! Půlroční předsednictví je nevyřeší, ale kus práce se udělat dá – a hlavně se dá ukázat, že lidé v ČR jsou na výši doby, že vědí, kde jsou celoevropské problémy a odkud je začít rozmotávat.
Jenže už je málem pozdě. Jiné země začínají s přípravami na své předsednictví, obnášejícími podrobné zjišťování požadavků a priorit všech členských států, obvykle s dvouletým předstihem. Teď už by se měly psát dotazníky, teď už by měli brilantní mladí čeští úředníci vyrážet do evropských hlavních měst vybaveni seznamy důležitých osob z politiky, byznysu, vědy a kultury, jež je třeba kontaktovat a ptát se jich. Kde jsou ti poslové, kde jsou plány? Bude to podle všeho spíš ostuda. Škoda; i ti fotbalisté ze San Marina své beznadějné bitvy bojují.
(Vyšlo v Ekonomu 12. 10. Psal jsem to na Invexu pod dojmem panelové diskuse pořádané Sdružením pro informační společnost. Velice dobře tam hovořil Ondřej Felix. Dobře, ale zbytečně. V sále byly jen dva druhy lidí; ti, kteří tohle všechno velice dobře vědí a nemohou s tím nic dělat a ti, kteří by s tím možná něco dělat mohli, ale je jim to naprosto lhostejné.)
6 komentářů:
Měl byste nějaký odkaz na ty Indy učící se nizozemsky?
Neměl, vymyslel jsem si je za účelem emotivnější argumentace :), ale vzhledem k tomu, že offshorová call centra poskytující služby v těchto a dalších jazycích skutečně existují (IBM, Accenture apod. uvádějí zpravidla mezi 10 - 20 jazyky, v nichž dovedou hovořit se zákazníkem), tak nějací takoví Indové snad budou. Nebo Číňani. Nebo Rusové etc.
Ne že bych o tom moc věděl ;-) ale přijde mi to dost nepravděpodobné: Obvykle se přece uvádí angličtina jako komparativní výhoda Indů, ba jediný důvod, proč tenhle offshoring vůbec funguje, s tím, že pro obskurní jazyky jako čeština by to nešlo. Aby se stovky lidí dobře naučily hodně těžký a absolutně cizí jazyk (a jak? sami od sebe těžko; že by si callcentra vydělala na organizování přípravek?), to vyžaduje takové intelektuální úsilí, že by IMHO měli lepší jít rovnou na ty účetní či programátory, eventuálně se učit totálním ponořením do cílové kultury, byť začínajíce u manuálních prací (vymírající Evropa je bude potřebovat). Česky hovořící callcentrum na Ukrajině ještě snad; v Indii se mi silně nezdá. (A logicky pak nizozemské by mohlo být v Surinamu atp., francouzské či portugalské snad v bývalých koloniálních enklávách Indie.)
Na druhou stranu musím uznat, že jsem kdysi viděl Pekinžana, který dostal bohemistiku víceméně befelem, evidentně se učil hodně na dálku od živých Čechů a češtiny, a dorozuměli jsme se; ovšem řešit s ním po telefonu problémy v bance bych nechtěl. (Dtto proslulá česká verze Čínského rozhlasu.)
Mensi centra jiz takto existuji - v Asii se vzdy najde par lidi mluvicich vlamsky, ale i tady v Cechach (evropsky helpdesk Olympusu ...) Vedle toho Indove jiz doucuji americke studenty - http://www.tutorvista.com/
Off-topic: nejaky cas nefunguje na tento blog RSS (pouzivam ctecku pro Firefox + Google Reader).
rss funguje len toto http://ideesfixes.blogspot.com/feeds/posts/default - vo firefoxe uvedene hore vedla url, to co je na stranke vpravo dole nefunguje, ma tam stale clanok 112km...
Okomentovat