9. února 2009

Zapomenutý žánr

V čase černých gramodesek jste se na jejich obalech mohli setkat se zvláštním slohovým útvarem zvaným sleevenote. Byl to textový průvodce hudbou - komentář k ní, často vysloveně esej. Sleevenote dost často psali známí hudební kritici. Přesto nepamatuji, že by to někdo vnímal jako rozpor zájmů. Autor se prostě podepsal, každý, kdo měl uši, se mohl přesvědčit, zda je chvála oprávněná, ručilo se jménem a osobní integritou. Dnes by to nefungovalo, protože... svět je jinačí, proto.

3 komentáře:

Johanka řekl(a)...

Copak dneska nemáme uši, abychom se mohli přesvědčit, zda je chvála oprávněná? :-)

Jan Vaněk jr. řekl(a)...

A pamatujete, že by někdo vnímal jako rozpor zájmů, když známí literární kritici psali komentář, často vysloveně esej do doslovů knih?

Cayman řekl(a)...

Jak "V čase černých gramodesek...", Vy nemáte již gramofon? Jsme ho kdysi dětem koupili (na jejich vlastní žádost), jak jsem psal u sebe na blogu :-))