18. února 2007

A čo teraz? Ísť ďalej.

Bývaly časy, kdy jsem měl chuť napsat taky něco jako:
I gave up two years of my life writing about gadgets for this site. Waking up every morning at 5 AM, chewing up press releases to find the rare morsel of legitimate information, chasing down "hot tips" that ended up being photochops of iPods with reflections of genitals in the touchscreens. Oh, and the worst: fielding emails from PR parasites eager to suck away precious time in a half-hour phone meeting while the Senior Vice-President of Smoke Blowing tells me about how his company's software—based on an idea cribbed from Google—is going to change the way I look at something I didn't care about in the first place. (Inevitably, "forever.")
Jenže jsem to neuměl, neměl odvahu, bůhvíco. Víte, co je nejhorší? Teď už ani nemám tu chuť. Vjso rovno und alles ist schon egal. Ale přečtěte si to celé, stojí to za to. Jednak je to pravda, jednak je to hezká ukázka, co dělá práce technologického žurnalisty s duševní rovnováhou, integritou osobnosti a tak vůbec.

2 komentáře:

jIRI řekl(a)...

Připomělo mi to tohle:

http://www.lege.cz/archiv/kabar06.htm#pa

Cituji:

Počítačová publicistika hraje v této reklamě roli možná významnější, než si sama myslí. Jde o jakousi pátou kolonu, která vyráží do širokých koryt mozku předem důkladně propláchnutých placenou reklamou, aby jí dodala punc pravdivosti. Jediným důvodem, proč se kdekoli na světě ještě počítačové časopisy prodávají a ne rozdávají zdarma, je právě zachování oné iluze objektivity - přece vám za vaše peníze nebudou lhát do kapsy!

Ovšem Maniš tomu rozumí lépe:


Došlo mi totiž, že i mé domněle kritické články jsou vlastně pouze součástí celé té velké lži, která se kolem počítačového kšeftu vytváří; že naopak právě jejich rádobyotevřenost znamenitě hraje do noty zafixování dojmu, že počítačové časopisy opravdu říkají věci tak, jak jsou. Místo odvážlivcem, který si troufá nahlas říkat, že král je nahý, jsem ve skutečnosti byl nesvéprávným kolečkem stroje dokazujícího krásu vládcových nových šatů; jen místo jedním z klaky jsem byl tím, na koho lze ukázat prstem: "ejhle - u nás smí každý volat, že král je nahý, a to je nejlepší důkaz, že pravdu mají ti, kdo tvrdí, že je oblečený; proč by lhali, když nemusí?!"

akb řekl(a)...

Tak, tak. Budiž mu země lehká.