18. února 2007

Dohoda od nuly

Snaha prosadit v ČR rozsáhlejší zákaz kouření, podobný úpravě platné v některých západoevropských zemích, naráží stále na odpor. Připomeňme si základní liberální argumentaci proti: jde o zásah do práva soukromého vlastnictví, neboť - dejme tomu v restauraci - není na státu, ale na jejím majiteli, aby taková pravidla určoval. To je sice razantní, ale těžko obhajitelná úvaha. Platnost zákonů přece nekončí na prahu soukromého podniku. Bude-li hostinský častovat hosty zkaženým jídlem, nesmí se divit žalobě. Mluví-li stát – právem – do hygienických norem, pak mu těžko lze upřít podobné oprávnění, pokud jde o čistotu vzduchu. Jednoduše: pokud je ve společnosti o tvrdší protikuřácký zákon skutečně zájem, pak je nutné dívat se na něj jako na platné demokratické rozhodnutí, ne jako na bruselskou zvůli. Obrana tabákového dýmu se tak dostává na slabší, ale přesvědčivější obrannou linii. Zákaz není nepřijatelný nebo protiústavní, je prostě možný a otázka stojí, zda to je dobrý nápad, nebo ne. Teprve zde by měli přijít ke slovu liberálové a vážně nás upozornit, že kdo jednou přijde zakazování na chuť, ten v něm bude pokračovat. Zkrátka, je zapotřebí dohoda, v níž nebude mít nikdo nic předem za dané a samozřejmé. Arogancí a přehlížením druhých nic nezmohou ani kuřáci, ani nekuřáci.

(Vyšlo v Ekonomu 15. 2. Co mi vadí víc, zakouřená místnost, nebo zakazování? Zakouřená místnost, ovšem za předpokladu, že se to zakazování nedotýká mě. Kdyby si tohle každý nekuřák přiznal, začala by ta diskuse být reálnější. A kouř, dokonce i pozůstatky po něm nám nekuřákům opravdu vadí - kdyby tohle pochopili kuřáci, taky by to nebylo k zahození. A tak dále. Kouření škodí zdraví. Zakazování taky!)

6 komentářů:

bongo-bongo řekl(a)...

No vidíte, já si až doteď myslel, že ty zákazy jsou proto, že kouření poškozuje zdraví. A zatím jenom někdo nemá rád ten smrad. Milej pane, já nemám rád věcí...

akb řekl(a)...

Jistě, kouření opravdu škodí zdraví. Kdo říká, že ne, lže. Prokazatelně zvyšuje riziko rakoviny plic (zvýšení rizika jiných nádorových onemocnění se pokládá za pravděpodobné, jednoznačně prokázáno však není) a může vyvolat astmatický záchvat. Ale víte co? Zkusme si představit svět, v němž bude zakázané všechno, co prokazatelně škodí zdraví.

r1 řekl(a)...

Právě. Nedávno jsem se dočetl, že podobné účinky mají i zplodiny z automobilů, které kvůli tomu nikdo nezakazuju.

Jiri řekl(a)...

Při kouření v restauraci jde o to, že kuřák riskuje MOJI rakovinu, MOJE pálivé oči a MUJ kasel. Jen proto, ze ON ma navyk na nikotin, ze ON se toho navyku neni schopen zbavit nebo proste pro JEHO poteseni.
A navic empiricky - asi nejlepsi hospody v Evrope jsou v Dublinu, kde je koureni zakazano.
Chapu, ze se zákazy je třeba zacházet opatrně, ale tady jsou myslím zcela na místě.

andy řekl(a)...

ano, souhlasím. přestože o sobě tvrdím že jsem liberál, v této jediné oblasti dělám výjimku.

Je to proto, že přesně jak napsal kolega výše, tahle "svoboda" zcela potlačuje svobodu mou. Nechci dýchat cizí kouř? Nemám chodit do restaurace. Se skřípěním zubů souhlasím.

Ale po chodníku chodit musím, na tramvaj čekat taky musím a semtam se prostě chtě nechtě dostanu do místnosti, kde se kouří. Proč jsou i v těchto objektivních případech mé zájmy přehlíženy?

jiří řekl(a)...

PŘESNĚ. Jsem odjakživa nekuřák, strašně mi vadí zakouřené restaurace, hospody, kavárny, ale velmi se bojím otesánka státní administrativy. Jenže když do svých známých kuřáků a kuřaček (je jich víc než kuřáků-mužů), tak přikyvují, avšak hned si zapalují další cigarety. :-(