Tentokrát jen dva povinné články: nejprve komentář pro E15 o zákazu Dělnické strany. Mám na to pořád stejný názor a zastávám jej s nechutí. Kdyby to bylo jen pro to voltairovské „nesouhlasím, ale..“, vykašlal bych se na to - ani Voltaire by se patrně kvůli svobodě slova svého odpůrce nedal zabít, to jsou jen velká slova. Zakazování extremistických politických stran je však nejen nedemokratické, ale taky nepraktické a nebezpečné a především strašlivě pokrytecké. Zametáme problémy pod koberec a už tam máme pěkné svinstvo.
Do HN jsem začal předělávat několik svých starších materiálů na seriál o historii výpočetní techniky - seriál, který vznikl spontánně, není s redakcí dohodnutý a nevím, zda bude mít jaké pokračování. Noviny obecně nerady seriály, když jsem řídil časopis, neměl jsem je rád taky. Lidi to neradi čtou, to je vyzkoušeno.
11 komentářů:
K tomu článku o zákazu Dělnické strany:
Chápu, že v článku limitovaného rozsahu je zevšeobecnění nutné, ale stejně... Zajímalo by mě, jak Romové a přistěhovalci "za část své situace mohou a za část nemohou". Jako kolektiv? Jako jedinci? A za kterou část? Jak může pětileté dítě ovlivnit, v jaké rodině/zemi bude vyrůstat?
kladu si stejné otázky jako Johanka.
navíc si myslím, že se tradičně směšují dvě věci: právo na názor jednotlivce a zákonné podmínky vzniku a působení politické strany. dokud platí paragrafy zakazující potlačování práv menšin a propagaci národnostní, rasové či jiné nesnášenlivosti, přijde mi obhajoba existence stran typu DS poněkud zvláštní.
@Johanka: ano, pětileté dítě za svou situaci může jen težko. Pětadvacetiletý fěťák nebo chronický pobírač sociálních dávek nebo zloděj železa a jiných kovů ano. Nemohou za situaci, do které se narodili, ale mohou za situaci, kterou se nepokusili zlepšit.
Johanka má pravdu, že tento typ psaní vede k velkému zjednodušování. Stručně: většinová společnost nemá veškerou odpovědnost za situaci a chování menšin - aby ji měla, musely by ty menšiny být svaté (což nejsou), zcela pasivní (což nejsou) a zcela neschopné cokoli vyřešit samy (což taky nejsou, to je v důsledcích arogantní většinový názor, byť nechtěně). Dokud nebude romská otázka společným úkolem Čechů a Romů, nevyřeší se.
Sylva: nadále si myslím, že trestat se mají činy, ne názory. Tímhle si to stát hrozně zjednodušuje s potenciálně nebezpečnými důsledky, ale to už jsem tam psal. Nehájím specificky DS, kdysi jsem něco podobného napsal taky o Komunistickém svazu mládeže. Zákazem se jich nezbavíme ani jim nezabráníme páchat skutečnou trestnou činnost, jen zvýšíme jejich statut.
problém je, že DS se už činů dopustila - podílela se na organizaci nazi bojůvky v Liberci i na napadení účastníků Queer Parade v Brně. ani to tedy nestačí? existuje tedy nějaká situace, kdy lze politickou stranu zakázat? nebo zastáváš názor, že když už tu máme komunisty, pojďme tolerovat ostatní a tvařme se, že příslušné zákony neplatí? odsuďme jednotlivce za činy a stranu, která tyto činy plánuje a organizuje, tolerujme? až tak? i tolerance má přece své meze - pokud něčí činy a kroky omezují a ohrožují život určitých skupin obyvatel, pokud vyzývají k jejich omezování a dokonce likvidaci, tolerovat to nelze. jistě, může se mlčet, takové mlčení už ale není projev tolerance, ale lhostejnosti. protože nás/vás se to přece netýká.
Já bych radši než "strana udělala to a to" se držel staromódního "pan X a pan Y udělali to a to". Ale důsledný v tom nejsem, protože zákaz NSDAP po válce mi připadá úplně v pořádku. Nemám taky tolik důvěry ve státní moc, abych jí dopřál právo zakazovat organizace. A ryze prakticky: mají to náckové od zákazu DS u nás těžší, lehčí nebo stejné? Teoreticky může být že se tím zákazem rozsvítí v hlavě některým z těch, kdo je dosud mlčky schvalovali. Teoreticky - ale moc tomu nevěřím. To je celé strašně těžká otázka: meze tolerance. Moje odpověď na ni je intuitivní, logicky to zdůvodnit dovedu jen po nějakou mez a té jsem na tomto místě už dosáhl. Dál to jsou pocity a předsudky. Ještě o tom budu přemýšlet.
pohled na otázku zákazu politických stran se možná mění podle perspektivy - pokud se mně DS osobně nedotýká, jsem tolerantnější (troufalé to tvrzení).
otázkou je: opravdu má mít jakákoli politická strana legitimní právo prosazovat a uskutečňovat program, jehož cílem je potlačení práv druhých? tvrdím, že ne. jak se říká: "vaše právo použít pěst končí u mého nosu".
>(sf): Když to trochu přeženu, tak každá politická strana se snaží prosazovat program, který někoho postihne. ;) Osobně si myslím, že nemá smysl zakazovat žádné strany a to ani ty radikální, protože "strana" je dost neurčitá struktura. To nejdůležitější jsou její členové a ti tady zůstanou i po zákazu strany (nebo chcete přistoupit k nějakému radikálnějšímu řešení?) a skutečně nevěřím, že by vlivem zákazu strany změnili své názory, takže se stejně znovu nějak zorganizují a budou ty samé názory prosazovat pomocí nové strany nebo prostřednictvím stávajících stran nebo v nějaké podzemní organizaci. Takže co opravdu takový zákaz strany přinese? Skutečně si myslíte, že to zvýší něčí bezpečnost?
@Gunny: nejde o bezpečnost, nejsem naivní, spíš o symbolické plesknutí přes prsty... "každá politická strana se snaží prosazovat program, který někoho postihne" - jistě, ale sotva která otevřeně mluví o likvidaci menšin a v tomto směru i koná. a ano, vím, že takto postupovali a postupují komunisti - pro ně platí, co jsem už psala.
Co přesně znamená "otevřeně mluví o likvidaci menšin"? Přiznám se, že nejsem tak aktivní, abych sledoval každý výrok, který kde padne, ale mám dojem, likvidaci menšin nemá v oficiálním programu vůbec nikdo - už proto, že pro něco takového se naštěstí dost dobře nedají najít voliči. // Ale to je vlastně celkem nepodstatné - prakticky to vidím tak, že pokud je lidí podporujících DS málo, tak je to z pohledu voleb jedno, a pokud jich bude většina, tak si stejně udělají, co chtějí... To je taková meta-demokracie, která fungovala vždycky v dějinách. Ten zákaz mi připadá skutečně jen jako velmi symbolické gesto, které se snaží zakrývat následky, ale neřeší příčinu. (Ne že bych měl jasnou představu, jak na to... =)
Okomentovat