8. července 2008

Prázdniny jsou tady

Základní škola, nad níž se dnes zamysleme v bezpečí započatých prázdnin, je instituce zvrácená. Pozor, to není kritika! Ona nemůže a nesmí být jiná. Vykonává nezbytnou činnost, pro duši člověka však v mnoha ohledech nepřirozenou: socializuje mláďata, včleňuje je do společnosti. To je její pravý a důležitější obsah. Vyjmenovaná slova, násobilka a vyvraždění Slavníkovců jsou jen užitečným vedlejším efektem. V moderní západní společnosti, zbavené světských i náboženských iniciačních obřadů, převzala jejich roli škola. Postupně a nekompromisně zbavuje děti dětství.

Roli zasvěcovatelů do dospělosti hrají učitelky (a nečetní učitelé). K jejich specifičnosti značně přispívá, že jde o mizerně placené a přitom obtížné povolání. Takovou práci budete dělat nejspíš tehdy, když k ní máte hluboký vztah, když vám skýtá radost, jíž si nahradíte jiná ocenění. Lidé tohoto typu, což se netýká jen učitelů, mají sklon brát svou práci velmi vážně, což je výborné, a bez odstupu, což výborné není. Práce je součástí jich samých, jejich osobností, proto nedobře snášejí kritiku, brání se změnám - oboje nemohou vnímat jinak než jako osobní útok.

A to pořád nemluvíme o samotných dětech. Pravda, už mají za sebou nejvnímavější období a jsou do značné míry zformovány, přesto pořád představují třaskavou směs poddajnosti, důvěry, vzpurnosti a sobectví. Jsou po hlavě vrženy do mnohosti sociálních rolí. Už nejsou jen půlkou vztahu dítě - rodiče. Stávají se dílkem kolektivu, členem neformální hierarchie, podřízeným, kamarádem; tím vším najednou. Vnější okolnosti a kulisy jsou jiné, ale pořád je škola tou dávnou africkou savanou, kde děvčátko poprvé pozvedne nádobu s vodou na cestu ke studni a chlapec se vydá na svůj první lov s oštěpem ještě příliš těžkým.

To je pěkná dřina pro tělo i duši, tenkrát tam stejně jako teď tady. Popřejme tedy hezký prázdninový odpočinek dětem, učitelům i rodičům. Potřebují ho jako sůl.

(Vyšlo v deníku E15 2. července. A už je z prázdnin týden v tahu.)

4 komentáře:

Cayman řekl(a)...

Ve vší úctě, co tím chtěl básník říci?! Pochválit nebo ocenit práci učitelů, zamyslet se nad trpělivostí dětí, které vesměs přijdou o iluze díky ubohosti našeho školství?

K tomu jednomu: "Takovou práci budete dělat nejspíš tehdy, když k ní máte hluboký vztah...", bych doplnil, že ji budete dělat také v případě, že nic jiného neumíte, tak děláte, že učíte a bez nějakých hranic a kontroly devastujete pohled našich dětí na svět. (Platí bez výjimky pro tělocvikáře a matikáře.)

Jak mohou učitelé hrál roli "zasvěcovatelů do dospělosti", když mnohdy si neví rady ani se svým životem, nikdy nebyli nikde v opravdové praxi, neví, jaké znalosti jsou v životě potřeba, neumí jazyky, živí je více vydělávající partner, nic jiného jak svůj obor neznají a ani neuznávají?

Možná by stálo za to se v E15 zamyslet spíše nad tím, proč má tramvaják se ZŠ vyšší plat jak učitel, což by bylo určitě podnětnější ;-)

r1 řekl(a)...

Pěkné (zvlášť přirovnání s oštěpem). Já osobně jsem na Základní škole do kolektivu moc nezapadl a už mi to zůstalo.

Divi řekl(a)...

cayman: že by nějaké komplexy z dětství? Možná kdyby vám ta nenávist vůči pedagogům nepřerostla přes hlavu, tak byste si zamapatoval, že správně česky je "nic jiného než svůj obor" a nikoli "nic jiného jak svůj obor"

Cayman řekl(a)...

2Divi: Jistě, komunistické školství zanechalo nějaké "komplexy" snad v každém. Psal jsem názor z vlastních zkušeností rodiče, ze zkušeností pár dalších rodičů a založený i na poznatcích několika kamarádů, kteří stále učí, ale brzy přestanou.

Nejdůležitější z mého komentáře bylo zcela určitě špatné použití "než" a "jak" ;-)