V očích náročnějšího voliče, například čtenáře tohoto listu, se všechny parlamentní strany již stihly historicky znemožnit - ta, jejíž filozofové tohle pěkné sousloví vymysleli, již před rokem 1989, ostatní potom. Zavinily si to politickými handly, trapnou permanentní rvačkou o koryta, korupcí, papalášstvím i prostou hloupostí, tou asi nejvíc. Jasnější okamžiky, které bychom jim upřít neměli, to nevyváží. Odpověď na otázku, koho volit - a letos na podzim jedny volby máme - je stále obtížnější.
Můj přítel, významný pražský lékař, navrhuje (skoro) vážně občanský protest formou vhazování prázdných lístků do uren. Jako happening by to mohlo být velmi pěkné, ale i kdyby takový přístup nabyl velkých rozměrů - což se sotva stane - co bychom tím získali? Žádné “nové” politiky raději nechtějme, nemá to smysl. Za prvé nejsou: slušný, schopný a příčetný člověk do toho nepůjde, půjdou do toho jen ti, jimž alespoň jedna z těchto vlastností chybí. Za druhé, najde-li se výjimka, není to stejně k ničemu dobré. Stroj české politiky si ji buď předělá k obrazu svému, nebo poničenou vykopne ven. Za třetí, tyto výjimky jsou nezvolitelné, protože je veřejnost buď nezná, nebo se jí nebudou líbit. V obecních volbách to občas může být jinak, i když si nedělejme iluze ani tam. Je-li však vůbec nějaká naděje na zlepšení, pak ji hledejme v menších městech a obcích, kde dobrá samospráva může místní poměry projasnit - v obou smyslech slova.
Volební neúčast nejspíš poroste. To nemusí a může být cesta do pekel ovládaných schopnými demagogy a lumpy; cesta snesitelně pomalá, ale tím hůř. Řešení? Jediné a skoro nemožné. Musíme si trochu zkultivovat ty politiky, které máme, především obě hlavní strany. Začít bychom opravdu mohli těmi bílými lístky; třeba by se někdo chytil za nos. A posílejme jim stížnosti a náměty, bušme do nich, nedejme jim pokoj. Tvařme se s předstíranou naivitou, že opravdu věříme, že nám mají sloužit, a požadujme ty služby. Kapka kámen proráží. Bohužel jen někdy, a vždy děsivě pomalu.
(Vyšlo v deníku E15 25. června.)
4 komentáře:
Vypadá to jako reakce na New party: Now or never z Final word, ale to vyšlo až 1.7. Že by tedy naopak?
Každopádně jsem po 89 ještě nikdy nebyl tolik otráven, abych chtěl nevolit. Až teď. Jo, bílý lístek je lepší nápad.
Pořád si ale myslím, že je tu místo pro liberální stranu napravo od středu. Pokud tohle značení má ještě v české politice nějaký význam.
Přesný postřeh! Říkám to stále dokola - dokud se většina lidí nezačne zajímat o dění kolem sebe, dokud většina nebude psát svým poslancům a senátorům, či je osobně navštěvovat v jejich drahých kancelářích (kde stejně vůbec nejsou), s požadavky na to, aby dělali, co mají, tak se nic v naší společnosti nezmění.
("většina" myšleno jako většina normálních lidí)
Bojkot voleb nebo taškařice s čistými lístky NIC nezmění a jen nahraje komunistům, jejichž voliči se budou belhat ke každým volbám až do skonání.
Ale hlavně, že si vláda objednává reklamní kravaty za 6 MIO CZK, aby mohli papaláši rozdávat dárečky dalším papalášům v EU :-)
Zajimavou kombinaci obou postupu by bylo poslat 'svoji' strane ty stiznosti spolu s jejim hlasovacim listkem (aby hmatatelne videli, ze je to skutecne stalo hlas).
Třeba jednou dospějeme alespoň částečně k tomu, že hlavní motivací pro politické posty bude jejich prestiž, a nikoli ta koryta. Jednou, snad.
S tím zájmem o dění je to těžké, jsem dlouhodobě tak znechucen, že jsem si nastavil hranici zájmu až na mezinárodní úrovni - shodou okolností stejně, jako u fotbalu :) Nicméně voleb se účastním vždy, a ani ten bílý list není dobrý nápad; pokud by to člověk takhle udělal, tak pak už může opravdu jen držet hubu a krok.
Jinak zajímavější než volební (ne)účast je spíš celosvětový fenomén vyrovnaných "fifty-fifty" voleb poslední doby. Jsem docela zvědav na ty nadcházející prezidentské... Víc, než ty naše podzimní.
Okomentovat