5. června 2008

Snížený pocit bezpečí

Česká republika je zatím i na evropské poměry bezpečná země, na což upozorňují hlavně cizinci. My sami spíš vnímáme, že se situace postupně zhoršuje, pomalu, ale jistě. Bývaly časy, kdy před obchody parkovaly bez dozoru kočárky s miminy uvnitř. Dnes by něco takového udělal jen šílenec. Jistě, to bylo za starého režimu a tudíž v podmínkách policejního státu, kde je i pouliční kriminalita nevyhnutelně menší. Ale právě proto je dnešní situace zejména pro starší znepokojivá.

Jak se zachováme, až se ozve volání po větší přísnosti a pořádku? Protože ono se ozve. Nedávno zmizel devítiletý chlapec, únos a násilí jsou nejpravděpodobnějším vysvětlením. Nedošlo k tomu v chaosu velkoměsta, ale za bílého dne v ospalém městečku na Vysočině. (I když, pravda, po Zelenkově případu se tohle už o Havlíčkově Brodě s jistotou tvrdit nedá, naopak, brzy bude mít pověst centra všemožných hrůz.) Může se to stát každému a kdekoli? Nejspíš ano. A kdo si to uvědomí a procítí osobně, ten obvykle skončí s liberální rétorikou a stává se zastáncem tvrdé ruky. Zpravidla ostatně stačí mnohem méně, třeba ukradené autorádio. A z mnohých českých salónních multikulturalistů a teoretiků lidských práv se po první srážce s realitou jiné kultury stali přesvědčení a vášniví rasisté, nejspíš na celý život.

Jsme v těchto věcech mnohem méně zkušení než Západoevropané, kteří nikdy neměli zavřené hranice – ideám ani lidem. A proto jsme náchylnější reagovat unáhleně. Přísnost a pořádek potřebujeme, nutně je potřebujeme, a máme v tomto směru hodně co dohánět. Až se to stane, budeme ovšem muset dávat pozor na opačný extrém – nekontrolovanou moc, autoritářský stát. Už teď není spolehnutí na justici, státní zástupce, policii, vyšetřovatele, tajné služby – tam všude dochází k aférám, pravděpodobně ke korupci. Volání po řádu dá těmto lidem větší moc. Teď to ještě není aktuální problém, ale brzy určitě bude a vyplatí se počítat s ním předem. Na občanech, ne na státu – ten to nedokáže – bude hledání cestičky mezi riziky zločinnosti a riziky „pořádku“.

(Vyšlo v deníku E15 28. května. Nic nového, problém demokracie s pevnější rukou, která nepřestane být demokracií, mi straší v hlavě už dlouho. Podvědomě sám od sebe opisuju, kdykoli se k tomuto tématu dostanu.)

6 komentářů:

Jan Vaněk jr. řekl(a)...

"Salónní multikulturalisté" by se mělo zavést jako politicky korektní náhrada "pseudohumanistů" :-)

Jak velké množství takových obrácení opravdu znáte?

Petr 'Permi' Vaněk řekl(a)...

zaujalo mě totéž, co mého předkomentátora. a sice, kolik takových lidí asi běhá po světě. těch kontaktem s realitou přeonačených vášnivých rasistů.

a jinak mám pocit, že Vám pravidelné sloupky úplně nesedí. připadá mi trochu, že tenhle toho příliš nesděluje a že starý dobrý akb@large by takovýhle text možná do světa nepouštěl.

každopádně hodně zdaru!

akb řekl(a)...

@jvjr: Osobně a velmi dobře tři. Hodně nebo málo? @theorange: Sloupky mi sedí a baví mě, tenhle se mi ale nepovedl, to vím.

Anonymní řekl(a)...

"Už teď není spolehnutí na justici, státní zástupce, policii, vyšetřovatele, tajné služby..." - ono to nejsou jenom tyhle instituce, podobné to je i ve školství, příp. ve zdravotnictví, kde někde chybí i základní péče o pacienty.

Možná to stále souvisí s tou narušenou morálkou po 40ti letech devastace a bude trvat pár generací (kolik ještě?), než se to ve všech oborech a v celé společnosti napraví.

Anonymní řekl(a)...

Mimochodem, netušíte, proč jsou u nás tak mírné tresty za různé trestné činy?

Např. za znásilnění je snad max. 8 let (po půlce domů) a v USA by to bylo třeba 30 let, za 3 vraždy u nás dacan dostane trest jako za jednu (tresty se nesčítají) atd.

To asi také moc nepomáhá nápravě povědomí a většímu pořádku ;-(

Unknown řekl(a)...

Nedá mi to a budu trochu komentovat něco, co zde není ale snad bude. Skvělý sloupek "Silové pole" v e15 ze 4. června. Konečně se začínáme o politice a "vpravo" a "vlevo" bavit v kontextu reálně prováděné politiky. Snad by mohla snaha o praktickou pravicovou politiku současné vlády a ODS vést k tomu, že přestaneme volit tváře ale skutečné koncepty řízení státu.
A snad konečně bude jasné, že se při volbách nejedná jen o změnu Jirky za Mirka a vše ostatní zůstane neměnné (jak nás o tom přesvědčovali pánové Klaus a Zeman).