19. června 2008

Suveréni

Přeceňujeme roli svých volených zástupců stejně jako význam vlády, která je od nich odvozena. Ve skutečnosti ovlivňují naše životy hlavně lidé, které jsme nevolili my, případně takoví, které nevolil vůbec nikdo. Žádné spiknutí, samozřejmě. Jen výsledek proměnlivé tahanice zájmů, sil a okolností na malé planetě. Náš zítřek závisí na tom, kdo bude americkým prezidentem, jak se rozhodne čínské politbyro, co doopravdy chce Putin, kam napřou svou pozornost velcí mezinárodní investoři, kolik ropy dají vytěžit saúdští princové, jak vysoké mzdy si vynutí indičtí počítačoví inženýři, jak dobré nervy má izraelský generální štáb, s kým se spojí Hugo Chávez... Samozřejmě také na úrokových sazbách Evropské centrální banky a na rozhodnutích Evropské komise.

Mluvit o “vytunelované suverenitě”, což je výraz, který mají rádi čeští euroskeptici, nemá smysl. Dávno žádnou suverenitu, která by stála za řeč, nemáme. Když už o něčem podobném hloubat, tedy o tom, zda je celá západní demokracie ještě demokracií, nebo už nevratně něčím jiným. Do toho se však celkem pochopitelně nechce nikomu, kdo má v rámci demokracie - demokracie? - nějaké oficiální postavení. Snazší je trefovat se do Lisabonské smlouvy nebo antidiskriminačního zákona. Což jsou normy, které sice formální suverenitu českých úřadů bezpochyby omezují, stejně jako každá evropská legislativa, ale přinejmenším nám neškodí. Možná by dokonce mohly občanům Česka tu a tam prospět. To je víc, než se dá tvrdit o značné části toho, co dělají v rámci své omezené suverenity naši úředníci a politici. Nejde o to, kolik pravomoci kdo má. Jde o to, k čemu ji používá.

(Vyšlo v deníku E15 18. června. Neméně záleží i na tom, kolik půjčil Lájosi Bácsovi strejda Vik z Jihlavy, jak lehký je topný olej, kdo, s kým, o čem a pro koho... ale to už je strašně omleté. Suverenita? Jaká, která, čí? Co to je vůbec za nesmysl, mluvit o nějaké suverenitě? Když máme jen ty suverény.)

4 komentáře:

Jiri řekl(a)...

Zajímavý názor, ale v jednom se hluboce mýlíte.
Můj život ovlivňuje hlavně moje rodina, dívky které se mnou chtějí nebo nechtějí něco mít, mí přátelé, mí kolegové v práci atd.
A to, jestli se nějaká důležitá součástka v mém těle rozhodne nebo nerozhodne vypovědět mi službu.
A hlavně si ho ovlivňuji já, i když často nevím, jak na to.
Saúdští princové a čínské polytbiro mají na můj život také určitý vliv a proto se o ně zajímám, ale v pořadí důležitosti jsou někde kolem stopadesátého třetího místa.
Díky Bohu za to...

Cayman řekl(a)...

Myslím, že naše životy si ovlivňuje sami a žádný politik ani žádná mocnost na to nemá žádný vliv :-)

Myslím tedy životy lidí, kteří trochu přemýšlejí o životě a ne tu masu průměrných obyvatel, čtenářů bulváru, apod.

Anonymní řekl(a)...

Připomíná mi to inzerát jakési platformy proti lisabonské smlouvě, kde se mimo jiné psalo, že přijetí Lisabonské smlouvy znamená konec samostatné české zahraniční politiky a že ztratíme možnost rozhodovat o nějakých dalších věcech.
Byla zrovna hluboká noc a já jsem se potácela bytem mezi uspáváním obou dětí, přebalováním, přepíráním plen a kojením. Dost se mi ulevilo, že existují věci, o které se asi nemusím starat :-)

Protože kojení, přebalování, uspávání, kašičky, písek a všechny ty další věci existovaly před smlouvou a budou existovat i po ní. Vzhledem k zahraniční politice ČR i EU jsou jaksi ortogonální. A podobné je to i s tou vládou a dalším - jsou to jen takové okrajové podmínky.

-lmat

akb řekl(a)...

Máte všichni pravdu, ale já taky. Rozvádět to po lopatě nebudu, byla by to urážka autorů tří předchozích komentářů, úvaha je jednoduchá a zřejmá.