Invex: již řadu let bydlíme v Brně ve stejném penzionu a stejně rozmístěni do pokojů. Předem tedy vím, která židle je rozvrzaná; obraz čehosi nadpřirozeného ve stylu new age je pořád stejně příšerný; tatranská krajinka se Štrbským plesem nad mou postelí je pořád stejně mile realistická, malovaná zjevně dle pohlednice. Prkýnko nutno při čůrání přidržovat rukou, jinak velmi nevhodně spadne - jako loni, předloni, předpředloni. Jen povlečení má jinou barvu, aspoň myslím. Něco jako návštěva u vzdálené tetičky, kam se jezdí také jednou za rok. Namísto mísy koláčů, úklidu půdy a návštěvy hřbitova však čeká neviditelná ruka veletrhu a chystá se nás jako vždy řádně proplesknout.
1 komentář:
Tak nevím. Je to o nostalgickém těšení se do známého pokojíčku a nebo o úvaze najít něco jiného? :)
V podobném duchu jsme bydlívali na privátě během festivalu ve Varech. Letos jsme už změnili lokál. K plné spokojenosti.
Okomentovat