(Tohle si objednali v jednom časopise a pak řekli, že to vlastně nechtěli.)
Většina technicky a ekonomicky vzdělaných lidí zvedne oči ke stropu a začne zívat, uslyší-li slovo filozofie (nejde-li ovšem o tzv. „filozofii“ prodeje, managementu a podobně – tu zase zvedají oči ke stropu lidé humanitně vzdělaní). Filozofové o tom vědí a snaží se svou vědu popularizovat, mimo jiné ze sebezáchovných důvodů; i oni potřebují granty a subvence. Popularizace filozofie však zpravidla nedopadá nejlépe. Tradičně začíná několika anekdotami o Diogenovi (to je ten s tím sudem) a končí Heideggerem, Husserlem a tvrdě spícím čtenářem.
Nová vlna popularizačních prací jde na věc mnohem chytřeji. Ukazuje, jak se filozofický přístup používá při řešení problémů každodenního života, používá tedy praktických příkladů. Výtečnou ukázkou jsou dvě knihy, jejichž autorem je Stephen Law. Obě vyšly nedávno česky, první pod názvem Akta F (Argo 2005), druhá jako Filozofická gymnastika (Dokořán 2007). První je vysloveně začátečnická, druhá pro mírně pokročilé, použitý přístup je zcela stejný: položit otázku, která se tak či onak týká každého a zkoumat ji. Je správné klonovat lidi a provádět genetické manipulace? Smí se jíst maso – a jak to lze morálně zdůvodnit? Co bylo před Velkým třeskem? Existuje Bůh?
Nečekejte odpovědi, Law je ani předložit nemůže, vždyť velmi často jde o nerozhodnutelné problémy – přinejmenším na dnešní úrovni poznání světa. Cenné je, že názorně předvádí, jak by se o takových otázkách mělo uvažovat, aby to dávalo smysl. Činí tak velice názorně, zpravidla formou příběhů a dialogů. Nejen stimuluje k přemýšlení, ale překládá zábavné a napínavé čtení; filozofii bez tajemného učeneckého hávu. Přesněji řečeno, ukazuje čtenáři, že filozofií se zabývá vlastně každý a denně, jen o tom neví. Autorův styl pěkně přiblíží útržek dialogu mezi Bohem a poněkud bigotním křesťanem Jarvisem – ten se těší, že Bůh před jeho očima potrestá za jejich hříchy skupinu homosexuálů.
Bůh: Když budeš číst dál tu pasáž o homosexualitě [v Třetí knize Mojžíšově], dojdeš až k tomu, že nesmíš nosit šaty utkané z dvojího druhu vláken. (...) Dále se tam píše, že je hřích půjčovat peníze za úrok. A přece z těchto věcí žádnou neodsuzuješ, nebo ano?
Jarvis: Ne.
Bůh (...) To mi připadá, že si vybíráš jen to, co ti vyhovuje.
Jarvis: Ale ty pasáže o mořských jídlech, šatech a půjčování peněz určitě už teď nemyslíš vážně. Ty jsou zastaralé, ne?
Bůh: (...) ty se rozhoduješ, které pasáže z bible přijmeš a které odmítneš (...) na základě svých vlastních morálních měřítek, nemám pravdu?
Jarvis: No, asi ano.
Akta F i Filozofická gymnastika se obsahově trochu překrývají, ale zároveň dobře doplňují, takže neprohloupíte, přečtete-li obě.
Velmi podobného ražení je česky dosud nevydaná kniha Juliana Bagginiho The Pig that Wants to be Eaten (Vepř, který chce být sněden, první vydání 2005). Tvoří ji seznam stovky jednoduchých problémů a jejich řešení. Baggini používá podobnou techniku jako Law, píše mikropovídky „ze života“ a pak pomocí filozofických poznatků a technik uvažování dešifruje jejich význam. Představte si třeba následující situaci: čtyři sestry se rozjedou na prázdniny a slíbí matce, že jí budou pravidelně psát. Hew píše dopisy, ale z divočiny, kde se nachází, je nechává doručit na poštu po neznámých lidech, kteří jsou nespolehliví. Ani jeden dopis nedojde. Dew je odesílá sama, ale nestará se, zda je správně ofrankuje. Dopisy nedojdou. Lou ví, jakou známku nalepit, ale poštovní systém v zemi, kde se nachází, je velmi nespolehlivý. Ani její dopisy nedorazí k cíli. Sue je na tom stejně jako Dew, ale telefonuje pravidelně domů a ptá se, zda dopisy došly. Nedošly. Otázka zní: která ze sester splnila daný slib? (Hew ani Dew očividně ne, Sue jistě ano; opravdu zajímavý případ je Lou.)
Čtveřici naší malé knihovničky populární filozofie doplňuje Roger Pol-Droit a jeho 101 experimentů z každodenní filozofie (Baset 2003). Tahle knížka je jiná než předchozí tři. Nepředkládá problémy k zamyšlení, ale skutečná praktická cvičení: situace, jimž se čtenář má experimentálně vystavit, pozorovat své pocity a analyzovat je. Vesměs jde o banální věci, maličko posunuté každodenní zkušenosti. Například: dívejte se na televizi s vypnutým zvukem. Sestupujte po dlouhém schodišti – minimálně osm pater, raději více – a představujte si, že nikde nekončí. Poklekněte a čtvrt hodiny předčítejte jména z telefonního seznamu; sledujte, co to s vámi dělá. Představte si co nejbarvitěji vlastní smrt (a pak se radostně vraťte do života). Zkuste pít ze sklenice chladnou vodu a zároveň čůrat. (Velmi působivé!) A tak dále. Tohle je filozofický útok na cit, nikoli na rozum.
Filozofie, jak ji předkládají jmenovaní autoři, je velmi praktická. Zjasňuje a zostřuje myšlení, konfrontuje nás s našimi předsudky a nevědomými předpoklady. Pomáhá lépe rozumět životu, což potřebujeme všichni. A rozhodně neuspává.
Stephen Law, Filozofická gymnastika: 25 krátkých myšlenkových dobrodružství. Dokořán, Praha 2007, přeložil Petr Pálenský, 342 stran, ISBN 978-80-86569-84-0
Stephen Law, Akta F: Filosofie pro záškoláky. Argo, Praha 2005, přeložil Ladislav Nagy, 226 stran, ISBN 80-7203-676-9
Julian Baggini: The Pig that Wants to be Eaten and 99 other thought experiments. Granta Books, London 2006, 306 stran, ISBN 978-1-86207-855-0
Roger-Pol Droit: 101 experimentů z každodenní filozofie. Baset, Praha 2003, přeložil Zdeněk Müller, 158 stran, ISBN 80-86223-80-9
2 komentáře:
cvicenie "dívejte se na televizi s vypnutým zvukem" pravidelne praktizujem pocas reklam - niektore televizne reklamy sa dokonca stavaju zaujimavymi, doporucujem skusit!
Vypnout zvuk u reklam někdy nepomůže, viděl jsem reklamu která měla titulky (nějaký prostředek proti rýmě). Naštěstí jen jednu, snad se to nerozšíří.
Okomentovat