Začal jsem před spaním, v tramvaji a při podobných příležitostech listovat starými thrillery; ne že bych neměl co dělat, naopak, potřebuju se odreagovat z pocitu, že navršenou hromadu práce nelze stihnout. Frederick Forsyth mě přivedl k celkem banálnímu postřehu; měli to ti dobří i špatní chlapci ještě před dvaceti, pětadvaceti lety těžké! (Ani nemluvě o počátku šedesátých let, kam je zasazen jeho první a nejlepší román.) Žádné mobilní telefony - když se vám měl někdo dovolat, museli jste být tehdy a tehdy tam a tam, což bylo třeba předem domluvit. Žádný GPS, takže se bloudilo. V každé zemi západní Evropy jiná měna. Žádné Google Maps. Občas dokonce pasové a celní kontroly. A tak dále.
Tohle všechno zmizelo a mě napadlo, zda se tím změnila rovnováha sil. Zdá se mi, že ano, a to ve prospěch těch ošklivých. Snížil se totiž význam kvantitativního aspektu věci. Jinými slovy, s vysokým rozpočtem nedokážete o mnoho víc než s nízkým. Letecké snímky celé planety na úrovni umožňující plánovat vojenské operace má k dispozici každý, legálně a zdarma. Když do toho nasypete víc peněz, nic podstatného už nezískáte. Totéž platí o mobilních telefonech, šifrování, dostupnosti vojenského materiálu a zbraní. Svět je otevřenější než dřív, dá se snáze zneužívat a obtížněji bránit. Úřady a policie sice disponují technologiemi jednadvacátého století stejně jako zločinci, ale zároveň se potýkají s tíhou stejné byrokracie a rozpočtových omezení jako kdykoli dříve. Druhá strana je pružnější. Síla jednotlivce roste. Síla organizace se nemění.
3 komentáře:
Hm, tohle by bylo na esej(e). Ostatne jsou o tom jiste cele knihy a studijni obory...
Aspon par okamzitych napadu.
1)Jsem v oboru nevzdelan, ale stejne: kdybych se chtel zivit jako "sakal", bral bych radeji leta 70. nez dnesek. Jen tech kamer co jich ted vsude je!
2)K efektivite rozpoctu: nejde ani tak o rozpocet, jako spise o zvolenou metodu boje. Pokud spolu valci dve armady (obecneji: pokud dva subjekty bojuji na stejnem bojisti), tak rozpocet hraje dost prim (trivialni pripad: USA vs. Irak). Pokud ale protivnik hraje "jinou hru" (odpaluje vybusniny mezi civilisty jako metoda boje proti regulerni armade - Irak, Izrael), je "return-on-investment" skutecne na strane tech osklivych (kolik muze stat jedna bomba?). Ale ani tady bych vysoky rozpocet nepodcenoval - sice i s malym rozpoctem si muzete poridit ledasjaka udelatka, ale na vybudovani masivni bezbecnostni pritomnosti vam to nestaci (cely bezbecnostni sektor v USA - od 11.9. zadny utok, pokud se nepletu).
3)Co je dnes proti minulosti asi jine, to je vedomi toho, co vse lze pouzit proti protivnikovi. Nejak se mi zda, ze v tomto inovace a predevsim odhazovani moralnich ci jakychkoli jinych zabran dosti "pokrocilo".
4)Rekl bych, ze jste se ve svem prispevku pokusil o nalezeni obecnejsi odpovedi na to, jak je to s bezbecnosti, technologiemi a financemi. Nerekl bych, ze se vam to uplne podarilo. Tim mene bych to ovsem tvrdil o svem commentu ;-).
Kdyby jenom pro Šakala: už před pár lety, když jsem (s nemalým zpožděním) viděl Lola běží o život, říkal jsem si, že kdyby měli mobil (a to je z roku 1998!), bylo by po problémech, a ovšem i po filmu.
BTW, četl jsem onehdy , autobiografii opravdu sympatického velkopašeráka marihuany ze 70.-80. let; zmiňuje se, že měl také problémy toho rázu, jaké uvádíte v prvním odstavci (i když cestování po EHS už tehdy bylo vcelku snadné, aspoň když jste měli peníze, a Commonwealth dtto), a známý mu vyrobil jakýsi vcelku uspokojivě fungující automatický přepojovač mezinárodních hovorů mezi několika linkami.
Ještě bych zmínil Kevina Mitnika a jemu podobné - to co se povedlo jemu už dnes tak snadné není.
Příspěvek zajímavý, určitě nekritizuji - je to typický blog (v dobrém i špatném slova smyslu) - nepřináší odpovědi (detailní analýza v blogu není moc proveditelná), ale na základě postřehů vyzvedává otázky. Zákonitě pak narazí i na člověka, který už si takovou otázku položil dávno.
Okomentovat