Vlastně jsem ani nevěděl, že byl dosud živ. Vždyť mu muselo být ke stovce! (Pětadevadesát.) Slavný jeruzalémský starosta byl snad poslední z generace otců zakladatelů, z přímých následovníků Herzla. Po něm dostal křestní jméno, stejně jako on se narodil v Budapešti a vyrostl ve Vídni. Tři z jeho čtyř prarodičů pocházeli z Brna. Do Palestiny odešel roku 1935. Patrně se ve Vídni pral a možná i střílel v řadách Schutzbundu, ale jeho oficiální životopis o tom mlčí a lepší tu po ruce nemám. Byl členem skupiny, která založila slavný galilejský kibuc Ein Gev, což po roce 1936, kdy se Arabové na území Mandátu začali bouřit, vždy představovalo polovojenskou operaci.
Pak se pro Haganu staral o hodně speciální úkoly v Evropě, kde mu muselo jít o krk už jen tím, že tam tou dobou byl. Na jaře 1939 se mu povedl těžko uvěřitelný kousek: umluvil (spíš uplatil) ve Vídni Eichmanna, aby nechal z Rakouska odejít na pracovní víza do Anglie několik set Židů. Podruhé se s Eichmannem mohl setkat až v roce 1960 v Jeruzalémě, kdy tam spoutaného Obersturmbannführera dopravil Mossad přímo z Buenos Aires. Kollek měl nějakou menší roli v Eichmannově procesu, který, jak známo, skončil jediným trestem smrti, jaký kdy vynesl izraelský soud, a rozptýlením popela popraveného v mezinárodních vodách.
V období, které jsme přeskočili, dělal Kollek nadále to, co dovedl nejlépe: obchodoval, vyjednával, sháněl styky, podplácel, hrál na více stran. Za války proto, aby dostal aspoň nějaké Židy z hořící Evropy, po válce zas sháněl zbraně pro boj, o jehož nevyhnutelnosti věděli Židi i Arabové svoje; šlo jen o to, kdy to začne a kdo bude v tu chvíli lépe připraven. Z Ameriky, kde několik let působil, utekl chvíli předtím, než by ho zatkla FBI a začala by se důkladně vyptávat na jeho styky s mafií, odborovými bossy a politiky.
V Izraeli nejprve byl šéfem sekretariátu předsedy vlády, tedy nejbližším stálým spolupracovníkem Davida Ben Guriona, a zároveň pracoval pro Mossad. Díky šťastné náhodě a dostatku bizarních osobních styků byl jedním z prvních lidí mimo východní blok, kdo věděli, co říkal Chruščov na přelomovém dvacátém sjezdu KSSS. Od Izraelců tuhle zásadní informaci (že se v SSSR najednou smí prohlásit, že Stalin nebyl tak docela good guy, i když, pravda, se to smí prohlásit jen tajně a aby to člověk přežil, musí být sám prvním tajemníkem) dostala rychle CIA, což mělo zajisté vliv jak na vztahy supervelmocí, tak na osu Washington – Tel Aviv, která tou dobou ještě vlastně neexistovala.
Kollek potom vyhrál municipální volby a stal se vlastně překvapivě tím, co ho proslavilo nejvíce: starostou. (Jako ministr zahraničí nebo něco na ten způsob by měl oslnivější, ale určitě kratší kariéru. Kromě toho doplatil na rozpad Ben Gurionovy strany Mapaj, ocitl se spolu se svým někdejším šéfem trochu na vedlejší koleji.) V čele Jeruzaléma stál skoro třicet let (1965 – 1993). Slavný výrok, jehož autor je nejistý – nejpravděpodobnějším kandidátem je Jicchak Rabin – říká, že Kollek se o budování města zasloužil více než kdokoli jiný od časů Heroda Velikého.
Velmi nesvatý a velmi pozoruhodný člověk Teddy Kollek, přítel Československa a zachránce mnoha českých Židů, bude pohřben dnes na Herzlově hoře ve svém městě Jerušalájim.
2 komentáře:
Skvely clanek, diky za nej, o Kollkovi jsem predtim vubec neslysel. Jsem jen zvedavy, kdy o nem nekdo natoci film.
Aha, tak dokumentarni film o Kollkovi uz vznikl, natocil ho jeho syn Amos v roce 1995.
Okomentovat