1 + 1 < 2

O čem je dnešní komentář pro webovou stránku Inside? (Rozumějte: já ho tu neopisuju, já tady komentuju vlastní komentáře!) Na trh, zatím v Americe, přicházejí první notebooky s architekturou Intel Core 2. Ta architektura, to jsou dva procesory-siamská dvojčata na jednom čipu se sdílenou L2 cache (cache první úrovně má pochopitelně každý svou) a důmyslné je na tom, že takto vzniklý celek má zhruba stejnou spotřebu energie (asi dokonce o chlup menší) jako stejný procesor s jedním jádrem, nepotřebuje totiž vyšší hodinovou frekvenci. Počítač lze tedy zrychlit, aniž bychom ho uvařili. PR lidé v mzdě Intelu vložili do úst Senior Vicepresidenta Mobility Group pana Davida Perlmuttera výrok, že "notebookům přináší tento nový procesor dvojnásobný výkon", ale zapomněli napsat, oproti čemu dvojnásobný. Patrně tím mysleli totéž co já výše, tedy vůči stejnému procesoru-singlovi, jenže o tom by se dalo s úspěchem pochybovat. Za prvé, přesné jednojaderné analogie procesorů řady Intel Core 2 Duo neexistují, srovnání s řadou Pentium 4 je zatíženo pořádnou chybou (porovnávat se spolu s procesorem musí i chipset a ten je zcela odlišný). Za druhé, v paralelních výpočetních systémech nikdy neplatí 1 + 1 = 2, vždycky je výsledek menší, protože (a) spousta úloh se paralelizovat vůbec nedá, (b) i u těch, kde to jde, většinou není software řídící paralelní zpracování plně efektivní, (c) i kdyby byl, část výkonu se jednoduše musí spotřebovat na to, že si ta dvě jádra povídají mezi sebou. Intel koneckonců sám uvádí naměřený výkon vyšší o 74 % oproti plus minus srovnatelnému Pentiu, což je pořád až až, ale budiž. Ani slovo proti Core 2 nebo proti Intelu - technologie je to závratná. O to hloupější však je propagovat ji tak jarmarečně.