20. ledna 2012

Názorné vyučování

Je zkouškové období. To znamená, že chodbami se občas skoro nedá projít; blokují je dobře známé hloučky čekající na zkoušku. Šel jsem odkudsi kamsi a o hodinu později zpět. Složení skupiny, kterou jsem se proplétal, zůstalo téměř stejné. Hodinu, dvě, tři; čekají. Posedávají na zemi, protože židlí a laviček je málo. Vzdáleně to asociuje uprchlický tábor.

Dost nešťastný způsob, jak to dělat v jednadvacátém století, ne? Studenti by se přece měli na ústní zkoušku zapisovat na konkrétní čas. Přihlásím se na 11:15 a přijdu v 11:10, nečekám na chodbě od osmi ráno.

Drobný háček: školní informační systém ISIS tuhle funkci nemá.

Není to zásadní překážka. Dá se vyrobit například sdílená tabulka v Google Docs, do níž se studenti zapisují. Nebo stačí někam vyvěsit kus papíru. Jenže i tak málo práce navíc může být příliš mnoho.

Čímž se dostáváme k návrhu informačních systémů. Jejich fungování formuje každodenní realitu. Programátor, který by umožnil jednoduše a uživatelsky přívětivě rozdělit ústní zkoušku na šuplíčky s časy pro jednotlivce, by pomohl ušetřit spoustu času a nepříjemných pocitů. Když tři hodiny čekáte na chodbě, nenaladí vás to do nejlepší formy. Není to důstojné. Posiluje to v člověku pocit, že celá ta škola je pěkná šaškárna a učitelé nafoukanci.

A oni většinou nejsou. Jen nemají tu funkci v ISIS, která by je postrčila správným směrem. Stačí málo, abyste člověka přiměli dělat správné věci. Stačí ovšem ještě méně, aby je nedělal.

Budoucí architekti & analytici informačních systémů, kteří teď na VŠE studují, nechť pokládají průběh takto organizovaných ústních zkoušek za velmi užitečný praktický doplněk svého vzdělání.

14 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Školní informační systém ISIS nemá možnost rozdělit několikahodinový termín na menší šuplíky. Vyučující má ale stále možnost vypsat více termínů za sebou s menší kapacitou - příliš práce navíc s tím není, protože lze termíny kopírovat.

O možnosti rozdělení termínu na menší úseky se diskutovalo, ale nerealizovala se z důvodu odporu některých vyučujících. Nelíbilo se jim, že by mohli vzniknout neobsazené úseky uprostřed termínu. Při vypsání velkého termínu na několik hodin mohou skončit se zkoušením dříve.

Anonymní řekl(a)...

Z textu jak je napsaný mám pocit, že programátor případně analytik má na svědomí čekání studentů na chodbě. S tím nemohu souhlasit. Analytik by měl pracovat na základě požadavků uživatelů, v součinnosti s předpisy školy, atd. Konkrétně přihlašování na termín na přesný čas vyhovuje studentům, ale učitelé budou proti. Je to logické. Pár studentů nepřijde, učitel sedí a čeká, až dorazí další student, atd.. Každý učitel může mít svůj systém zkoušení, třeba podle data přihlášení, výsledků ze semestru, náhodně. Zkouška může být z několika částí. Všechny tyto možnosti, pokud by měly být obsaženy v IS zvyšují administrativu pro vyučující a jsou tedy těžko prosaditelné. A tak by se dalo pokračovat ...

zoul řekl(a)...

Souhlasím, podle mého názoru je to problém spíš „sociální“ než softwarový.

Kdyby větu programátor, který by umožnil jednoduše a uživatelsky přívětivě rozdělit ústní zkoušku na šuplíčky s časy pro jednotlivce, by pomohl ušetřit spoustu času a nepříjemných pocitů napsal někdo jiný než pan Koubský, vysmál bych se mu kvůli jeho naivitě.

Takhle souhlasím s pointou (informační systémy formují každodenní realitu), ale příklad s univerzitou nepovažuju za dobrý. Podle mých zkušeností z MU stál za podobnými případy spíš bojkot informačního systému ze strany starších profesorů, pohodlnost, ignorance a podobně; software bych vinil jako poslední.

Budoucí architekti & analytici informačních systémů nechť nečekají, že cesta od implementace nové funkce k lepšímu stavu světa bude rychlá a rovná.

P.S. Anonymních příspěvků je škoda, pojďme se podepisovat.

Anonymní řekl(a)...

Petře, ty - stejně jako já - jsi určitě studoval na škole v době, kdy se ještě žádné informační systémy nepoužívaly a na zkoušku se zapisovalo třeba na papír na nástěnce. A čekalo se taky. Nemám pocit, že by tady na vině byli programátoři, to spíš kulturní zvyklost. Nervozní čekání na chodbě před zkouškou je jakýsi kolorit, který všem přijde jaksi samozřejmý. Ano, nabídka vhodné funkce v informačním systému by to zažité myšlení mohla trochu popostrčit jinam, ale logičtější a správnější by byl impuls ze strany poptávky, který chybí.

Petr Staníček

(P.S.: Snažil jsem se přidat tenhle komentář s podpisem OpenID, ale nefunguje to. Přesměrování a zpátky a nic.)

Robert řekl(a)...

Za zmínku stojí, že obdobného "koloritu" plýtvání vaším časem se dočkáte zpravidla tam, kde jste v pozici slabšího či "žadatele" ( "bezplatné" školství, státní správa, "bezplatné" zdravotnictví), zatímco v opačném případě (u holiče, v autoservisu, u "soukromého" zubaře) se objednáte na 8:15 a ejhle, v 8:15 vás vítají na recepci a nabízejí kafíčko. A pokud ne, lze to eskalovat jako chybu v dodávce služby.

akb řekl(a)...

Když dáte člověku nástroj, není jisté, zda ho bude používat. Když mu ho nedáte, zcela jistě ho používat nebude :) Když máte jen špatné šroubováky, časem možná začnete zatloukat šrouby kladivem.

Anonymní řekl(a)...

Na druhou stranu, minimálně u nás to bývala výborná příležitost seznámit se s dalšími spolustudenty v ročníku, které jsme ve cvičeních nepotkali. Sice mě to také děsně štvalo (kdo by neznal nerváky v temné chodbě bez oken a čehokoli k sezení s vrčící zářivkou při čekání na vyzvání ke vstupu na popraviště), ale dnes na to s nostalgií vzpomínám :-) Obávám se, že sebelepší SW by nedokázal ošetřit následující případ: písemná 7:30-9:00, ústní v 11:00. Ve 13 h. přiběhne do té doby nezvěstný profesor, že nestíhá a teprve jde opravit písemky a máme přijít za 2 hodiny. V 15 h. opět nezvěstný, objeví se v 16 h. s opravenou první půlkou, ale už začíná brát první opravené studenty na ústní. Někteří jsou za minutku opět venku (jasná 4 a nebo "za tři stačí"), jiní se tam trápí i hodinu a půl, aby to na tu trojku/jedničku vytáhli. Já jsem šel na řadu kolem šesté, zatímco někteří tam byli do osmi a kolovaly historky o zkoušení do deseti do večera. Obávám se tedy, že objednávkový systém na zkoušky bude vždy záležitostí jen určitých typů zkoušek/předmětů a jen některých zkoušejících.

h-cz řekl(a)...

Z mého pohledu je zajímavý mechanismus volání po změně (neformální, výkřik do tmy), to, že volá strana, které to může být vpodstatě jedno (trpí víc studenti než pedagogové); taky trochu "východní" smířenost s tím, že to tak prostě musí být (na rozdíl od západní "zákaznické nespokojenosti"). Zrovna na ekonomce bych čekal eskalaci od studentů na radu rektora (či jak se teď ten orgán jmenuje).
Zajímalo by mě také, do jaké míry je pedagogy využíván "workaround" papírem na dveřích.
Jestli z toho plyne nějaké poučení, tak to, že zpětnovazební mechanismy obvykle fungují na nějaké prahové bázi: vyplnění "ticketu" nebo "request for change" je pro mnoho lidí srovnatelně nákladné, jako čekat tři hodiny na chodbě. Zpětná vazba mezi systémem a uživately by tedy měla být jak "pasivní", tak do (blbé slovo) proaktivní, dotazováním se na to, co zrovna uživatele trápí či třeba jen pozorováním uživatelů, jak se svým systémem pracují a kde nepracují tak, jak si autoři představovali...

akb řekl(a)...

Začínám mít obavy, zda svým systémem přes Google Docs nešidím studenty o nějaký kolorit či neformální seznamku. Příště dám hlasovat, zda to nemám zrušit :)

Johanka Piskovská řekl(a)...

Nejen informační systémy formují každodenní realitu... Aneb staré dobré právo (zákony) a společenské zvyklosti také hrají roli. Obojí měnitelné, samozřejmě.

Toto bych řekla je skutečně problém sociální, respektive ideologický, tedy kde na ose autoritářsko-progresivní stojíme + určité interpretace křesťanské tradice: učení musí bolet, utrpením ke spáse atd.

Těžko o tom psát (krátký) komentář, to je na celý blog nebo PhD výzkum. :-)

(Dlouho mi trvalo, než jsem se rozhodla, že reagovat zde má smysl... Zvlášť když narážka jednoho z dříve komentujících na "naivitu" nás progresivistů je pro "naši současnou nespokojenost" vskutku smutně symptomatická...)

"A oni většinou nejsou."
To zcela jistě ne. Často jsou "pouze" citově deprivováni. A nemyslím to pejorativně. I když, to ukřivdění někde tam hluboko ve mně stále zůstává...

Anonymní řekl(a)...

Jen dodám že např. v Norsku systém zapsání se po 10ti minutových intervalech běžně funguje, ke spokojenosti studentů a bez výhrad učitelů

Unknown řekl(a)...

a co tohle uživatelské rozhraní ISISu?
http://dl.dropbox.com/u/723231/isis-predmet.png
// příklad jedné stránky, pokud by se ISIS navrhoval jinak

Pokud by vás zajímaly další návrhy stránek, tak jsou popsány v mé diplomové práci na téma Uživatelské rozhraní ISIS http://dl.dropbox.com/u/723231/dp-xsroj03.pdf

keil řekl(a)...

Informační systém vytvořit a modifikovat zvládne možná řada šikovných odborníků, ale musí si to někdo objednat a zaplatit.

Tudíž možná, že z uvedeného plyne i další poučení. Obzvláště u ekonomické vysoké školy.

Anonymní řekl(a)...

Mít na všechno tabulky s přesným rozvrhem? No to je zvrhlost! Zkouška na VŠ přece není prohlídka u zubaře, ani žádný jednoduchý administrativní úkon (jako třeba maturita, středoškoláci jistě prominou).

Zkrátka VŠ studenti potřebují vědět, že ještě nic neznamenají, že mají být maximálně flexibilní a že život není v tabulkách a grafech. Na ekonomce to možná chápete jinak, ale podle toho naše hospodářství vypadá.

A ovšem, kdo se nepodvolí, tomu to EU brzy nařídí.

P.C.