Bývaly časy, kdy Google nové produkty napřed uváděl (do chodu - ne „na trh“) a pak to teprve oznamoval, pokud vůbec; většinou nechal zvídavější uživatele, ať si novinku objeví sami a roztroubí to do světa. Vypadalo to až roztomile naivně a ve skutečnosti to byla nejlepší možná marketingová strategie: nežvaň, ukaž!
Tenhle styl se postupně vytrácí. Chrome a teď ještě víc Chrome OS jsou příkladem běžného přístupu, jenž v oboru zdomácněl: dlouho dopředu naslibovat, přitom zamlžit a pak to nějak udělat, nebo taky ne. Což znamená, že bychom neměli naletět a začít hodnotit kladně či záporně něco, o čem víme málo. A o Chrome OS opravdu víme málo. Přesto se jen za včerejšek stihlo napsat a napovídat hodně.
Každý si sám může vygooglovat (sic) informací hromadu. Mně se líbí stručná analýza situace (včetně sbírky odkazů) od Stacey Higginbotham(ové) na GigaOM. Sarah Perez(ová) na ReadWriteWeb formou deseti otázek shrnuje, co všechno o Chrome OS nevíme (a měli bychom vědět, aby se vůbec dalo něco posuzovat). Fajn, ale poběží na tom Photoshop?, ptá se Stan Schroeder na Mashable a mně to připadá jako velice důležitá otázka - dobře, ne nutně doslova; Photoshop na netbooku je blbost, ale jsem přesvědčen, že jen na webových aplikacích se zatím osobní počítač postavit nedá. (Mimochodem, této věci se jistě ujmou mobilní operátoři - těžko si v dnešních obtížných časech mohou nechat takovou příležitost ujít, tím spíš, že díky mnohosti výrobců netbooků budou v lepší vyjednávací pozici, než do jaké je dostal Apple s iPhonem. Pak sice budeme mít netbook 24/7 on line, ale za tisíc a víc korun měsíčně plus běžný telefonní účet - protože takovým zařízením telefon nahradit nelze. Nezvoní totiž v kapse. Tohle taky není cesta, určitě ne pro všechny.)
Pokud chcete nějaké zábavnější reakce na Chrome OS, mohu doporučit názor fake Steve Jobse (dobře, že se po návratu toho skutečného vrátil na scénu i lžiJobs), Arthura Denta a jeho Bukový piliny, anebo stručný přehled deseti hlavních nevýhod operačního systému od Google.
Pokud jde o mne, Chrome OS mi připadá jako výstřel do tmy směrem, o němž Google spolu s částí odborné veřejnosti soudí, že je zhruba správný. Když jim to vyjde, budou na koni, když ne, celkem nic neztratí. Přesně podle doktríny paralelního vývoje, kterou dle příkladu farmaceutického průmyslu do IT praxe zavedl Microsoft: pracuje se na deseti velkých projektech najednou, za dva roky se ukáže, který z nich má šanci na komerční úspěch, těch devět zbylých se hodí do koše. Vtip je v tom, že musíte mít peníze na těch deset projektů. Microsoft je má, Google je má, většina ostatních je nemá.
Hlavní naučení je zatím to, že Google kus po kusu ztrácí svou výjimečnost. Časem uvidíme, co z něj zbyde - bez ní.
8 komentářů:
Nemyslím si, že odpověď na otázku, "Proč to Google dělá, proč vytrubuje něco rok dopředu" zní "protože už to není ten starý dobrý Google".
Spíš bych řekl, že ten hype startuje za nějakým účelem: třeba proto, že v tomhle projektu nevystačí sám - potřebuje partnery, kteří pro jeho software dodají hardware. Zájem veřejnosti pak pro vendory může být nějakým signálem, že do toho projektu mají jít.
(Tolik můj laický pokus o hypotézu, ale překvapuje mě, že Vy na tu otázku neodpovídáte.)
Google Chrome ohlášený dopředu nebyl, první informace o něm se objevily v řádu dní od vydání, a to ještě kvůli logistické chybě (která samozřejmě mohla být záměrná). Rozhodně to ale podle mě není příklad slibovací/mlžící strategie, Google v tomto případě "jen" vydání podpořil silným marketingem.
Na některých blozích jsem vyčetl názor, že by to mohla být diverze proti Microsoftu a jeho očekávanému představení Office pro cloud(příští týden).
Souhlasím s Martinerem.
A pokud bychom z toho měli dedukovat dále: znamenalo by to, že Google nepůjde cestou á la Apple tj. dělám si SW i HW, ale cestou á la MS, SW only. Oceňuju že Google ustál tohle pokušení, muselo být hodně lákavé nechat si vyrobit krásný Google nettop a za $199 to tlačit do lidí. Asi ale, a podle mě správně, cítí, že by to bylo sice krátkodobě jednodušší, vše by si odladil sám, ale dlouhodobě by si přibouchl dveře k většímu tržnímu podílu - viz. právě Apple.
2 Vilda: Honba za tržním podílem nemusí a často také nevede k zisku. Krásně je to vidět právě na příkladu Applu, který v 90. letech kvůli honbě za tržním podílem téměř zbankrotoval.
2 Lukas: Google je ale přece v jiném businessu než Apple. Google živí "to, co se zobrazuje na stránkách vedle článků, emailů, fotek, videí atd.", tedy webová reklama, jeho snahou je zvyšovat množství času, které lidé na "jeho" stránkách stráví. No a to docílí (také) tím, že jim cestu co nejvíce usnadní, zjednoduší a zrychlí (" [...]Speed, simplicity and security are the key aspects of Google Chrome OS ... People want to get to their email instantly, without wasting time waiting for their computers to boot and browsers to start up... they don't want to spend hours configuring their computers to work with every new piece of hardware, or have to worry about constant software updates […]").
Apple živí hardware plus uživatelsky i technicky špičkový software, běžícím většinou pouze na hw od Apple. V 90. letech málem zbankrotoval právě proto, že na tohle zapomněl: příjmů z hw se zbavil tím, že povolil klony, u OS žil z podstaty a "historických zásluh". Jobs si tohle zjevně velmi dobře uvědomoval, klony zrušil, uvedl Mac OS X, diverzifikoval pomocí iPod a ITunes atd.
Proč to dělá? Možná proto, aby pohnul "desktop-centrickým" světem ve prospěch "network-centrického". V tom druhém bude obecně vyšší inklinace k využívání síťových aplikací. Ty budou nové a Google zde bude mít spíše šanci nahradit MS-software (ale i jiný další) než na tradičním desktopu.
Fakt je, že já již pociťují problém 2-3 pracovních stanic jako docela akutní a snižující produktivitu. Na notebooku některé highend grafické aplikace nepustím (i kvůli jen 13" displeji třeba). Potřeboval bych mezi nimi konsolidovat data tak, abych s nimi mohl pracovat jako s jediným logickým počítačem, tedy zejména jako s jedinými "logickými daty".
Ideálně by toto mělo fungovat jako síťový rozprostřený disk, automaticky pro mě synchronizovaný a cacheovaný podle potřeby + zálohování a archivace. Tedy data s nejvyšší potřebou mít na svém 1) lokálním disku, všechna data pak 2) v LAN serveru, přístupné i přes 3) vzdálené HTTPS nebo něco podobného. Základní funkce by měly pracovat automaticky bez mé pozornosti, ale politiky cacheování a synchronizace být i trochu nastavitelné.
Chrome chce být asi dalším tenkým klientem s tím, že data budou někde v centrálním úložišti, já bych ale dal přednost onomu rozprostřenému desktop-LAN-WAN disku ... pokud byste někdo o něčem takovém věděl...
2 Huck: Jestli ten váš koncept rozprostřeného disku dobře chápu, tak velmi podobnou službu vám udělá Dropbox: https://www.getdropbox.com/. Je otázka jak moc důvěrná data bych mu ještě svěřil, to si už ale musí každý rozhodnout, jestli chce mít data v sejfu nebo na Síti.
Okomentovat