19. února 2008

Existenciální úzkost na křídě

Připouštím, mám své vlastní důvody k mizerné a úzkostné náladě (proto taky nic nepíšu); a k tomu jsem si v noci přečetl Rozšíření bitevního pole od Houellebecqa [wɛlˈbɛk] a dost mě to vzalo. Ale tuhle poznámku bych napsal tak jako tak, vážně.
Oč jde: v reklamní brožuře T-Mobile (pokouším se koupit si vyhovující mobilní připojení, ale to sem nepatří) jsem narazil na slogan, který mě nadzvedl. Neskutečně nadzvedl. Zní: “Proč pořád něco řešit, když si můžu užívat?”
Ono to není nic nového. Reklamních hesel podobného významu jsme zažili a zažíváme už spoustu, takže tohle je jen ta poslední kapka. Co tím autoři říkají? Že život může být bezstarostný, jen když víš, jak na to (a koupíš si ty správné věci, což je umístěno kvůli silnějšímu účinku až v druhém plánu). Pachtění a starosti jsou pro ostatní. Ty se tomu můžeš vyhnout, takže neváhej, nebuď socka, jeď a nerozhlížej se. Máš práva, nemáš povinnosti!
Já vím - kreativci a markeťáci by mi řekli, že to přece nejde brát doslova a že to nikdo tak zvrhle nepochopí. Nemohu souhlasit. Všichni máme podvědomí (těm, kdo si myslí, že jde o synonymum pro povědomí, doporučuju napřed návštěvu encyklopedie, jinak si nebudeme rozumět). Podvědomí je ve většině případů pamětí typu Write Once Read Many neboli WORM (ta zkratka náramně sedí). Ukládají se do něj vzory a obrazy, které nás pak řídí, aniž o tom víme. “Proč pořád něco řešit...” je přímý a hluboký zápis do podvědomí, snad dokonce záměrný, snad ne (dost možná prostě vychází z podvědomí autora, což samo stojí za úvahu).
Opakujte ten slogan často, přidejte k němu pár podobných. Výsledek: vytvoříte společenskou skupinu (nechci to dramatizovat a napsat generaci), která: se za prvé bude podle toho přikázání chovat, tedy kašlat zvysoka na všechno, co jí neslouží ku prospěchu, přesněji řečeno k uspokojení momentálního rozmaru; a za druhé, bude permanentně frustrovaná, protože takový přístup k životu je dlouhodobě neudržitelný, nefunguje, je v rozporu s ekonomickými, fyziologickými a fyzikálními zákony. Proč nefunguje, proč nejsou tak šťastni, jak jim to podvědomí slibuje a jak si to vyžaduje (přestože si kupují každé dva roky nový mobil a pijí ten správný energetický drink), to budou postižení jedinci řešit celý život s nemilými následky pro sebe i jiné. Žít mezi lhostejnými, frustrovanými a přesto akčními lidmi, to je moc pěkná vyhlídka.
Nezhojitelné poškození podvědomí je závažnou masově rozšířenou nemocí. Od všudypřítomné podřadné hudby přes blbou televizi a podvratné reklamy po starou dobrou existenční nejistotu, zlé vzorce se nám zapisují do duše a vygumovat nejdou - nebo jen za vysokou cenu, často na hranici sebedestrukce. Ale stejně stojí za to pokusit se. Proč si pořád užívat, když můžu něco (vy)řešit?

17 komentářů:

keff řekl(a)...

Půjčíme vám peníze a nebudeme se ptát na co ... *) - to taky zní vskutku ďábelsky.

BTW, dal by se islámec s příliš velkým batohem v metru popsat jako lhostejný, frustrovaný a přesto akční? :)

*) 14 % RSPN

Kamojedov řekl(a)...

Zájemcům o trochu sofistikovanější verzi (byť bez freudovské duchařiny) lze doporučit též Plutarchos: Non posse suaviter vivi secundum Epicurum. Podstata kvílení ale za poslední dva tisíce let zůstává táž. Výsledky ostatně také.

Johanka řekl(a)...

A co my, pro které "užívat si" (v podstatě) znamená "něco řešit", jsme vůči oné podprahové manipulaci imunní?

Jiří řekl(a)...

Ano, s textem souhlasím. Na druhou stranu - jsem jeden z těch, co věci řeší až moc. Alespoň v některých oblastech života a v některých obdobích. A občas potřebuju impuls, který mě posune na opačnou stranu a tím dostane do normálu.

akb řekl(a)...

Podvědomí má i ten, kdo si myslí, že se ho "freudovská duchařina" netýká. V tom je její záludnost. - Jistě, pořád zbývá otázka, zda Epikurovi vlastně (podvědomě) nezávidíme. Tím nechť si každý projde sám.

Adam Šnobl řekl(a)...

Mobilní operátoři jsou v těchhle sloganech obzvlášť vynalézaví. Mě podobným způsobem zlomilo "nevaž se, odvaž se".

Na druhou stranu, přestože to vidím a slyším ze všech stran, tak "pořád něco řeším". Koupě správného mobilu mě neuspokojí ani na chvíli. Obávám se, že mi není dopřáno tohoto jednoduchého života.

Zřejmě na určité mysli tato sdělení působí více, na jiné méně. Ti méně odolní bývají obvykle nějak zfanatizováni tak jako tak... buďme rádi, že je to jen reklama na mobily.

Solvina řekl(a)...

Jenže to je na každém jednom, jestli bude žít bez "řešení", nebo se bude zabývat řešením něčeho co možná nemá řešení.
Lidi nejde vychovávat hromadně a násilně pro jejich dobro, jde je masírovat propagandou, s pochybným a dočasným, někdy dostačujícím, výsledkem.

Možná je to nějaký moderní iniciační proces - uvědomit si, že narcistní přístup (definovat sama sebe pomocí vnějších atributů), nevede ke štěstí, spokojenosti, vyrovnanosti.

Ale obávám se, že kromě psaní filipik, které poučují poučené (viz předchozí komentáře), výchovy dětí a odolávání volání temné strany s tím nejde dělat nic. A asi ani nepůjde.

Počtení od kamojeda, pro ty kdo nevládnou googlem ani mrtvými jazyky: http://ebooks.adelaide.edu.au/e/epicurus/doctrines/ (přeloženo nějakým Brucem).

Anonymní řekl(a)...

Tohle heslo zjevně i skrytě propagují celebrity, televize, všechna média už skoro 18 let. Začátkem 90. let jsme si o tom povídali, soudil jste, že to snad není tak hrozné. Pro studium doporučuji Koukolík, F., Drtilová,J.: Vzpoura deprivantů II (Základy stupidologie). Galén, Praha 2002 a Čulík, J.: Jací jsme, Host, Brno, 2007.
Richard

Pardubitz řekl(a)...

Mozna tenhle povzdech bude konecne impulsem k tomu, abych uskutecnil jednu ze svych fantazii: snazit se vypatrat smysl reklamnich sdeleni u zdroje.
Prvne me to napadlo, kdyz obchodni centrum Hostivar ci ktere slibovalo "spoustu veselych zazitku". Rikal jsem si, ze bych se protelefonoval k nekomu z PR nebo marketingu a optal se ho, o jake zazitky presne jde...
No, zatim jsem to neprovedl.
Mozna i (z duvodu podvedomych) kvuli tomu, ze by na me vychrlil, jaky je to nakupovani vesely zazitek a ja na to nemel pripravenou odpoved.

Pardubitz řekl(a)...

A kdyz uz jsem u existencialni uzkosti, dovolim si pridat neco od Skacela:

Píseň o nejbližší vině

Je studánka a plná krve
a každý z ní už jednou pil
a někdo zabil moudivláčka
a kdosi strašně ublížil

A potom mu to bylo líto
a do dlaní tu vodu bral
a prohlížel ji proti světlu
a moc se bál a neubál

A držel ale neudržel
tu vodu v prstech bože můj
a v prázdném lomu kámen lámal
a marně prosil: kamenuj

A prosil ale neuprosil
a bál se ale neubál
a studánka je plán krve
a každý u ní jednou stál

Anonymní řekl(a)...

Na druhé straně se ale nemohu zbavit dojmu že nejen já sám spoustu "důležitých" věcí "řeším" (a někdy kvůli tomu i špatně spím) až moc.

Jednou mě tak ve slabé chvilce jeden kamarád - životní optimista dokonale "vrátil na zem" slovy:

"Ty, hele, to se holt musíš naučit mít radost i z maličkostí. Jako třeba že právě neprší... není válka..."

Jan Vaněk jr. řekl(a)...

Mě teď pobavily v naší kantýně propagační vývěsky vařící firmy "UŽIJTE SI DOSYTA SPECIALIT ČESKÉHO MASOPUSTU", nebo tak nějak to bylo.

Pro Solvinu, který nevládne českým jazykem: Kamojedov nedoporučuje Epikura, nýbrž jeho popření a odsouzení Plutarchem; anglický překlad (z projektu Gutenberg) je v rozumném formátování a rozsekání například na www.freeonlinebooks.org/displaybook1.php?id=4864

Solvina řekl(a)...

No jo, sem smazka. Jak se mi tam mohl dostat tenhle link...

Pavel řekl(a)...

Povrchnost (užívat si) vládne a podstata (řešení) uniká? Možná to není tak strašné.
Ano, jsme se tím zahlceni a musíme v tom vychovávat děti, ale lze se na to dívat i tak, že povrchnost je jen víc vidět, právě proto, že je na povrchu.

Např. právě tenhle post (dík za něj i za komentáře k němu) dává naději, že to podstatné přetrvává i navzdory kolektivnímu poškození podvědomí reklamními hovadismy.

Také se hlásím ke skupině těch, kdo si užívají řešením. Možná je nás jen několik, ale kdo ví, když nejsme tolik na očích.
Asi by to chtělo nějaký povrchní slogan, který by nás zpropagoval. :-)

-bver

Anonymní řekl(a)...

Mozna je to klasika 80% lidi(stada) zije jenom pro tenhle okamzik, povrchne, ovladani reklamou...20% lidi se nad vecma zamysli, mozna na televizi ani nekoukaj, vybiraj si na internetu co budou cist, resi veci...cisla muzou byt jina, ale masy to je to z ceho zije t-mobile, nova etc, kdo kouka na vyvoleny, big brothera a pak jde nakupovat mobilni telefony?

Je to smutne, ale je to tak...bohuzel...a nejhorsi na tom je, ze tyhle slogany nejsou jenom nahoda...nechci aby to znelo paranoidne, ale je jasny, ze velke firmy, ktere cpou do marketingu neskutecne penize, si delaj svoji vlastni klientelu a jde se na to psychologicky

Cayman řekl(a)...

Ten pomer rozumnych ku stadu je spise 10:90%, proto jedina moznost je snazit se obklopovat "jen" rozumnymi lidmi, aby byla nejaka sance ten pomer trochu zmenit alespon ve svem okoli.

fousek řekl(a)...

2 cayman: akorát, že 100% si myslí, že patří k rozumným deseti (nebo dvaceti) procentům :-)