17. dubna 2008

Dvě kultury: vzdělanci a vědci

(Psáno hodně rychle pod vlivem emocí vyvolaných úvodními pasážemi knihy Johna Brockmana Třetí kultura.)
Většina lidí, kteří sedí v redakčních radách různých médií, má převážně humanitní vzdělání, což je z hlediska kvalifikace a zájmu inteligentního čtenáře čím dál tím větší přežitek. -Martin Rees

[Humanitně vzdělaní lidé] mají jisté romantické představy o tom, že je třeba vyjadřovat se složitě, a to je špatně. -Lee Smolin
To, co se odehrávalo v chemických či biologických laboratořích, nebylo přece hodno intelektuálů, kteří obcovali s Platónem, Aristotelem a Juliem Caesarem. Tito lidé, kteří si na své dominantní postavení v naší kultuře zvykli, mají teď nahnáno. -Nicholas Humphrey

Podařilo se mi najít, co o tomto tématu [lidském vědomí] poznamenali Tomáš Akvinský a Montaigne a Aristoteles (...) Tihle lidé měli vágní a zanedbatelné představy o tom, co vědomí vůbec je, navíc silně poznamenané náboženstvím. (...) Přesto je nám stále vtloukáno do hlavy, že pokud jsme zmíněné autory nečetli, nejsme vzdělaní. Já je sice čtu, ale moc se z nich nedozvídám. -Roger Schank

Představte si katedrálu. Je to nadužívaná metafora, já vím, ale dnes mi ji odpusťte. Představte si stavbu katedrály. Máme tu dělníky, řemeslníky, mistry. Někde jsou architekti se svými plány a výpočty. Jsou to všechno lidé mimořádných schopností, disponují značnými znalostmi a dovednostmi, jsou odvážní a tvořiví. Jinak by nemohli stavět katedrálu. Znají všemožné triky svých řemesel a vymýšlejí nové, aby příští stavby byly vyšší, odvážnější, aby se zbudovaly rychleji. Denně objevují nové věci o kameni, dřevu, kovu, o proudění vzduchu kolem nosníků, o hvězdách, k nimž lze v noci dohlédnout z věží.

Ale nevědí nic o metafyzickém rozměru stavby, na níž pracují. Nevědí nic o transcendenci, o hledání nenalezitelného a nevyslovitelného. Nevědí, protože nechtějí vědět; nestojí o nic za hranicemi svého hmatatelného a měřitelného světa. Paradox: proč tedy stavějí katedrálu? Jen zdánlivý: stavba, pyšná a nádherná, je jim sama účelem.

Metafyzika, "ono-za-fyzikou" je prací a údělem kněží. Ti přijdou do hotové katedrály, vysvětí ji a sám ten nehmotný akt se stane předmětem pochyb dělníků: vždyť ve chvíli, kdy se stavba změní ve stánek Boží, nedojde k ničemu viditelnému a měřitelnému. Ani ten elektron neprojde dvojštěrbinou, ani laboratorní myš nepohne čumáčkem, ručička voltmetru zůstane stát a Higgsův boson se nezjeví. A měkké jsou ruce kněží, svaly nezpevněly prací na čerstvém povětří, velká jsou břicha jejich a řeč pyšná a nesrozumitelná.

Dělníci i se svými architekty odcházejí do krčem slavit konec díla a žertovat na účet černoprdelníků. "Nic, pranic nevědí o katedrále, vždyť by ani vrátkem neotočili, ani kámen nepřitesali!" Řeč se mluví, pivo pije a zítra se odjíždí stavět jinam, do Remeše či Clermontu, jak rozhodne vrchnost a grantová komise. Rouhání i smíchu přibývá, ten Akvinskej, ten je teda poznamenanej náboženstvim, nebyl von nakonec ňákej flanďák?, a víte, jak voni to dělaj' s jeptiškama? - a blesk nesjede z nebe, Bůh neposlouchá, Bůh spí nebo na všechno kašle, a je vůbec Bůh? A není-li...

...a není-li? K čemu pak stavět, proč dělat to a nedělat ono, kde je smysl a vyšší řád naší svobody, proč vzít do ruky kladívko a proč neotočí dláto Jakub proti Janovi, kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme a co nás tam čeká, jaká je mapa našeho bytí a kde se na ní nacházíme...

...ale to byla jen chvilka slabosti v opilé noci, ráno bolí hlava ze špatného piva, nakládají se káry a zapřahá se, ráno je zima, mlha a slunko, ráno je zas všechno v pořádku, skoro v pořádku. Svět je skoro logický, skoro pochopitelný a cesta do Remeše volná. Svět je skoro pochopitelný, překáží jen nějaké cosi oné na pátém desetinném místě a na to sere pes, brácho. Vodjakživa.

Starý muž v sutaně, s rukama pravda bílýma a břichem nemalým, dál klidně hledí do přítmí chrámové lodi, nestará se o hluk odjíždějících vozů. Ví o pochybnostech dělníků, ví o posměchu, není mu lhostejný, ale dávno se vzdal naděje, že jiným vysvětlí to, co nechápe sám, co hledá a nejspíš nenajde, co je za slovy, za čísly, za fyzikou. Co nejspíš nemáme pochopit, neboť takový je řád světa.

Tím není zpochybněna krása a účel katedrály, jakož ani skvělé dílo jejích tvůrců. (Však kapitula zaplatila.) Jen rozumět si holt už asi ti jedni pánové s těma druhýma tak ňák nebudou, žejo.

Vesmíru, hvězdám, písku, kvasinkám a bosonům, jakož i Bohu je to dočista jedno.

(Brockmanova Třetí kultura, v podstatě soubor sestříhaných a komentovaných rozhovorů s předními západními přírodovědci, vyšla v roce 1995. Česky poprvé letos. Čte se mi to špatně, protože arogance některých výpovědí mi připadá nesnesitelná, i když znám dost lidí, kteří to budou vidět právě opačně a zatleskají Smolinovi, jak toho Derridu a Monoda prokoukl, o poststrukturalismu a feministické kritice ani nemluvě. Stejně jako tleskali povedenému vtípku Alana Sokala. - Na Třetí kultuře je tím nejlepším doslov Antona Markoše k českému vydání. Jinak lze brát knihu hlavně jako důkaz, že nic takového, co naznačuje její titul, (zatím?) neexistuje. Kultury jsou dvě a nemají chuť chápat se navzájem. O kultuře vzdělanců to víme už dávno, celkem známé a pochopitelné jsou i její důvody, ty lepší i ty horší. O neochotě komunikovat na straně přírodovědy velmi dobře vypovídá například právě tato kniha. A - nic osobního, ano? A všechna čest výjimkám na obou stranách; existují.)

10 komentářů:

vfbalik řekl(a)...

Chlape, vy byste se měl alespoň občas té literatůře věnovat, myslím si to už od dob toho románu na přání, a tohle je čistá krása...
Nic ve zlém, já chápu, že by Vás to neuživilo :-), ale je to vážně škoda.

PavelS řekl(a)...

Kdyz to ctu, tak mi to silne rezonuje s Citadelou od Exuperyho. Jako velmi casto, skvele zamysleni.

r1 řekl(a)...

Já bych to neviděl tak zle. Vzpomenu si na spoustu přírodovědců s humanitním přesahem. Namátkou: Einstein, Capra, Rádl, Zrzavý i zmíněný Markoš. Filosofa, který se nedívá na přírodní vědy svrchu, jsem poznal jen jednoho -- Zdeňka Kratochvíla. Sám jsem však přírodovědec, takže humanitních vědců tolik neznám.
Samozřejmě myslím, že vina je spíš na straně humanitně zaměřených vzdělanců, protože velká část z těch, které znám, přírodními vědami pohrdá a považuje je za primitivní.
K Sokalově aféře je třeba zmínit ještě SCIgen (http://en.wikipedia.org/wiki/SCIgen), jako připomínku, že přírodovědci mají také máslo na hlavě (Ovšem v tomhle případě se jedná o palbu do vlastních řad, žádná filosofická fakulta by něco takového nezvládla :)

Johanka řekl(a)...

Literárně hezké, pravda. :-)

Kdykoliv je řeč o vzájemném nedorozumění mezi humanisty a (přírodo)vědci, nemůžu si odpustit odkaz např. na tento článek http://aluze.cz/2007_02/10_Studie_Spelda.php

akb řekl(a)...

@vfbalik: Kdybych to opravdu uměl, věnoval bych se, ať by mě to uživilo nebo ne. Ale bohužel mě značně přeceňujete, nicméně díky :)

zcr řekl(a)...

Fí, co k tomuhle napsat... z "literárního hlediska" je to strašlivě patetické; Exuperyho Citadele se obloukem vyhnu ;-)

"K věci" snad následující - za arogantní a povýšený lze naopak považovat ten názor, že vědec schopný pochopit třeba jadernou fyziku zůstane před nějakým filozofickým traktátem zcela bezradný a kompletně bez rozumu.

A dál - s čistotou a vznešeností oněch pomyslných katedrál se to má zhusta stejně jako s vědeckou objektivitou, tj. nevalně. Mají filosofové nějakého svého Kuhna?

No a ještě: tuším Clarke je autorem bonmotu, že dostatečně rozvinutá technologie je nerozlišitelná od magie, tj. je pro laika zcela neuchopitelná... kam se dostaly v tomto smyslu "humanitní vědy"?

r1, SCIgen mě hned napadl taky, se stejným závěrem :-)

A vůbec: copak se v tom všem ještě někdo vyzná, aby bylo možno k nějakému dorozumění dojít?

Mormegil řekl(a)...

Díky, [ne?]příjemná chautauqua.

Elvis, elvis@spiknuti.org řekl(a)...

Dobrý den,

mírně postrádám odkaz na původní esej Charlese Percyho Snowa, ale to není tak důležité.

Co je podstatnější je to, že definice "obecného vzdělání" je dnes v rukou humanitně vzdělaných lidí, což vytváří nepochybnou asymetrii -- v pohledu na "nevzdělané" inženýry a vědce, kteří si pletou Mahlera se Šostakovičem a dají přednost detektivce před Plačkami nad Finneganem jsme přísní, zatímco ignorance filosofů a básníků v implikacích obecné Stokesovy věty nám nepřipadá nijak zahanbující.

Z tohoto pohledu je tedy jedno, že jsou i přírodovědci nebo inženýři, kteří píšou básně a umějí jíst příborem. Nároky na ně kladené jsou totiž dvojí -- musí ovládat jak svoji profesi, tak "všeobecné" znalosti, které ovšem vesměs zahrnují jen oblasti humanitní. Naopak po humanitně vzdělaných lidech nikdo nežádá, aby měli přehled byť i jen o důležitých jménech v dějinách vědy, natož například orientaci v hlavních současných myšlenkových proudech fyziky, matematiky nebo biologie.

V ideálním světě by astrofyzici cestou z práce četli v tramvaji Heideggera nebo třeba Brautigana, kdyby byli moc ospalí, a básníci pro zábavu zkoušeli zjednodušovat důkazy vět v infinitárních logikách vyššího řádu. Ale ideální svět skončil někdy s Leonardem, nebo přinejlepším s Alfredem Jarrym nebo Borisem Vianem.

Chvíli to sice vypadalo, že rozšíření osobních počítačů přivede více lidí k technice, bohužel se ukázalo, že je to podobné jako s rozšířením osobních automobilů nebo rozhlasových přijímačů. Ve výsledku tak lidé nejenže ignorují techniku více než dříve (neboť je snáze ovladatelná a daleko přístupnější), ale i méně čtou a jsou ve spoustě ohledů daleko pasivnější.

A to všechno proto, že se dvě kultury myšlení rozešly.

Ale možná jsem jen příliš skeptický.

svědek řekl(a)...

Pane jo, tohle je zase aKB@large, pořád mi trochu schází. Já vím, práce je víc než dost, a tolik dalších věcí si v novém "módu" jistě žádá pozornost. Tak aspoň za tohle díky.

Velké téma, poslední dobou na něj narážím čím dál častěji. A nevidím to tak skepticky, těch výjimek je docela dost, i když ke kritickému množství pořád daleko :)

Anonymní řekl(a)...

Myslim, ze treti kultura existuje - je to kultura moci. Zatimco humanitni i prirodovedny tabor v zasade oba usiluji o uchopeni poznani a pravdy, jen pouzivaji jine prostredky, oportunisticka kultura moci prochazi dejinami celkem nezmenena vyuzivajic hledacu z obou taboru.

Ludd