10. května 2007

Co je v ceně a co ne

Rozmohla se nová mediální zábava – spotřebitelské testy zdravotnictví. Simulující redaktor/ka se dožaduje péče, kterou nepotřebuje, aby mohl/a kritizovat přístup personálu. Máme brát vážně články typu „Můj pes se má u veterináře lépe“? Titulek „Někteří lékaři se nechovají k některým pacientům vždy korektně“ by jistě tolik netáhl, takže co na tom, že by byl pravdivější. Ideální představa vlídně vysvětlujícího pana doktora a úslužné zdravotní sestry však není realizovatelná zde a nyní – v tomto křivém a děravém systému financování a řízení zdravotnictví. Se psy je to jednoduché, jejich majitelé platí na dřevo, jde o průhledný a konkurenční byznys. U lidí tohle udělat nejde, proto máme zdravotní pojištění. Tím pádem na jeden způsob, jak nastavit systém správně, připadá tisíc způsobů špatných, jež postupně zkoušíme. Lékař i pacient jsou společně lapeni v pasti vynuceně neracionálního chování. Základní péči požadovat můžeme a musíme; cokoli nad to je dobrá vůle zdravotníků. Spotřebitelské testy, zdá se, jsou plny údivu, že občas chybí právě ono „nad to“. Ale zdravotníci jsou také lidé a k dobré vůli někdy nemívají dostatek sil. Těm zcela vyčerpaným zbývá naděje, že je napadnou v novinách, nadřízený je vyhodí a jim nezbude než se živit jako farmaceutičtí reprezentanti – za několikanásobek dřívější mzdy. Anebo vydržet, než se podaří narovnat systém včetně náležitého a podrobného etického kodexu, jehož se pak budou moci dovolat obě strany, ne si jeho pravidla nechat ad hoc vymýšlet novináři.

(Vyšlo v Ekonomu 10.5. Někteří doktoři mají vychování řeznického psa, někteří novináři zas kůži hrochovu. Podstata věci je jinde, v pokřiveném systému. I dobře zaplacení lékaři se často cítí ukřivděně, stejně jako mnozí dobře ošetření pacienti. Efektní reportáže to nespraví, stejně jako když se Nora Nováková hrdinně vetřela v Ruzyni na plochu. Jenom všechny ještě víc podráždí. Není to dobrý nápad. Bulvarizace mainstreamových médií pokračuje, je s podivem, že ještě má kam.)

3 komentáře:

Unknown řekl(a)...

S tímhle článkem moc nesouhlasím.
Domnívám se, že lékař se prostě MUSÍ chovat ke svým pacietnům vlídně a trpělivě, protože:

1) Je to součást jeho práce
2) Je platově možná podhodnocen ve srovnání s lékaři v EU, ale to jsou ve srovnání se svými profesními protějšky snad všichni
3) I když je podhodnocen, bere pořád obvykle nadprůměrnou mzdu
4) Nikdo mu nebrání jít pracovat jako farmaceutický obchodník - lékařů je dost a farmaceutických obchodníků zřejmě málo. Jen se domnívám, mnoho lékařů by práci ve tvrdě konkurenčním prostředí, kde by po nich ještě, nedej bože, někdo mohl chtít angličtinu, práci s PC nebo učení se novým věcem, nezvládlo.
5) Lékař, který se chová k pacientům nevhodně, je výrazně odrazuje od návštěvy lékaře a tak zvyšuje riziko zanedbání vážné nemoci
6) Slušné chování je základní společenskou normou. Měli by se tak chovat prodavačka, učitel, novinář - tak proč ne doktor?

Jinak ale souhlasím s tím, že systém rozhodně dobrý není.

David řekl(a)...

dovolim si lehce oponovat s predchozim prispevkem -- nemyslim, ze kdokoliv neco 'musi' delat. Ano, 'bylo by to fajn' kdyby se tak choval, ale on 'nemusi'.
Jinak si myslim, ze, obecne vzato, je to predevsim o lidech jako takovych (a jejich pristupu k okoli) - a je jedno co delaji nebo kolik za to berou.

Taky myslim, ze to neni jen problem systemu (ktery spatny jiste je, ale co vsechno zase neni spatne - muzu mluvit o UK a jejim NHS -- 'zlate' ceske zdravotnictvi) - je to spis problem spolecnosti jako takove. Ano, vezme to urcite velky cas to napravit, ale asi az kazdy pochopi, ze s tim bude muset zacit u sebe. V CR konkurence ve zdravotnictvi zjevne neni, proto se doktori (a kdokoliv) chova tak, jak mu to situace umoznuje a nelame si s tim hlavu.

A co se tyce novinaru -- ano, taky me jsou podobne senzacechtive clanky proti srsti, na druhou stranu -- kdo jiny o tomto 'ukazu' pise? Asi nikdo, proto Nora Novakova pocitila potrebu sdelit nam, co ji trapi :)

Anonymní řekl(a)...

Pokřivený systém je důsledkem toho, že jej vymysleli a udržují při životě pokřivení lidé alias "křiváci".

Necítím se proto nijak zavrženíhodně, že jsem se za vcelku zanedbatelný peníz stal (a to zcela legálně - jinak bych si to asi nemohl odečítat z daňového základu!) tzv. sponzorem svého zdravotnického zařízení a tím i zároveň jeho V.I.P. klientem.

Takže se tam teď ke mně chovají nadobyčej slušně prostě proto, že jsem byl ochoten jim "ze svého" přispět nad rámec toho, co jim za péči o mne platí má zdravotní pojišťovna (k níž jsem i s celou rodinou "utekl" poté, co mi VZP dala zcela bezostyšně najevo, že pro ni nejsem veleváženým nadprůměrně platícím klientem, nýbrž pouhopouhým "zdrojem ze zákona").

Všichni ti, kolem nichž teď v přeplněných čekárnách procházím jdouce od "svého" lékaře (a za doprovodu "své" sestry) na přednostní odborná vyšetření, se přeci také mohou:

a) stát stejně jako já takovými dobrovolnými sponzory "svých" zdravotnických zařízení (a pokud by tak učinli všichni, bude ve zdravotnictví zřejmě rázem peněz dost:-),

nebo (pokud jim jejich zdraví a čas nestojí za ty peníze) alespoň

b) volit ve volbách zastánce "nepokřiveného" zdravotnictví, v němž budou zdravotní pojišťovny skutečnými pojištovnami a pacienti/plátci zdravotního pojištění veleváženými klienty, a nikoliv pohopouhými "zdroji ze zákona" na straně jedné a "žlučníky", "zlomeninami" "apendixy" či dokonce "exáči" na straně druhé...