Mravní ohrožení dětí, právní ohrožení dospělých

Tohle je zajímavé:

Podle listu The New York Times paní učitelka Amerová čelí před soudem obvinění z mravního ohrožení dětí a může si "odnést" až 40 let ve vězení. (...) V říjnu roku 2004 poprosila svoji kolegyni, zda by z jejího počítače nemohla odeslat email svému manželovi. Nejdříve si ale odskočila na toaletu. Když se vrátila, její kolegyně u počítače nebyla, zato se kolem obrazovky utvořil chumel dvanáctiletých studentů, kteří si prohlíželi internetové stránky (údajně o účesech). Julie Amerová se pokusila stránku uzavřít, nicméně najednou se objevilo velké množství pop-up oken s pornografickým obsahem. Hambaté obrázky se pak na obrazovce objevovaly celý den, paní učitelka později prohlásila, že v počítačích trochu plave.

Článek v NYT bude za pár dní možná obtížně dostupný, ale lepší popis i rozbor případu má stejně The Register a odkazů na webu je spousta. Odpusťme si - jakkoli platnou - úvahu o bizarním americkém právním systému, jakož i řečnické otázky, zda se Amerika definitivně zbláznila. Jiný kraj, jiný mrav; víceméně podobné věci se budou stávat stále častěji i u nás a tím vyvstává závažná otázka odpovědnosti. Kde lze oprávněně argumentovat vlastní neznalostí a kde ne? Kdo má být potrestán (když už právní řád vyžaduje trest) - učitelka, její nadřízení, správce IT, dodavatel softwaru, provozovatel porna, ISP? Nikdo? Všichni? Až se do toho pustí český právní systém, shledáme, že je stejně bizarní jako americký. A navíc úplatnější.