-Pořezal ses?
-Jen trochu.
Cucám si prst.
-Dej si na to kysličník.
Vybírám z výlevky střepy.
-Je jí škoda.
-Škoda je dobrého člověka, říkala babička. Tohle je jen miska.
Praskla mi v ruce, když jsem z ní drhl přischlé stopy včerejšího pudinku. Nenamočili jsme ji včas do vody.
-Stejně je jí škoda.
-Je z IKEA, balení po šesti stálo devadesát korun. Kus za patnáct. Lisované sklo odněkud z Číny, výrobní náklady nula celá nula nic. Kolik dostaneš za ten článek, který teď píšeš?
-Tisíc korun. Po zdanění osm set padesát.
-Tak ho jdi dopsat a za hodinu můžeš těch misek koupit padesát a ještě ti zbyde na pudink.
-Já nevím, jestli je to správná úvaha.
-Propána, vždyť učíš na vysoké ekonomické. Neměl bys od těch ekonomů něco pochytit?
Dávám si na stůl sestřičku rozbité misky. Má tvar zkoseného rotačního paraboloidu, aspoň myslím: dá se jen tak od oka poznat parabola? Na jeho objem je nějaký vzoreček, který si nepamatuju, mohl bych ho ale najít a vypočítat a pak nalít do misky vodu a ověřit si to. Nechávám po ní klouzat světlo, je krásná. Pravěcí lovci by ji možná uctívali. V některých civilizacích před námi i vedle nás by byla cenná.
-Sklo vydrží prakticky věčně, pokud se tedy nerozbije. Mohli ji mít ještě pravnuci.
-To by ti pěkně poděkovali.
Ona ten vzorec jistě umí zpaměti. Taky by ho dokázala odvodit z integrálu. A především je dost chytrá na to, aby to nedělala, protože to je zbytečné.
Jenže sklo je navěky.
Možná se učíme špatnou ekonomii.
Možná jsem jen líný jít psát článek, který vydělá na padesát misek a pudink do nich.
Hezké. A probudilo to ve mě stesk po starých časech. To se na blozích psaly takovéhle hezké věci. Čtive a s myšlenkou.
OdpovědětVymazatDnes si dám víno ze skleničky, která mi zůstala po dědečkovi. Staré a tlusté německé sklo. A připiji Vám na zdraví a další podobné drobnosti.
OdpovědětVymazatVyborne. Jemne melancholicke - mne to pripomenulo clanky, ktore ste pisali niekde uplne vzadu v Softwareovych novinach.
OdpovědětVymazatdík, Petře.
OdpovědětVymazatDíky, něco takového jsem dnes potřeboval. A nejen dnes. Podepisuji DD aneb aKB at large :)
OdpovědětVymazatdík - a až to půjde, chci ještě-)
OdpovědětVymazatvow.. mnam.. a super. velmi citlive, velmi vtipne. super.
OdpovědětVymazatMoc hezky napsané :) potěšilo v nepříjemný den.
OdpovědětVymazatHezké. Melancholické. Taková báseň v próze. Nicneříkající. Toliko předávající pocit.
OdpovědětVymazatA taky - když praskla v ruce při mytí, tak by asi věčnost nevydržela.
Dnes prý je nejdepresivnější den v roce, viz http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=658152
OdpovědětVymazatI jako ne-zaměstnanec musím říct, že něco na tom je. Nechceš, Petře, něco tak hezky melancholického napsat každý rok v tento den? Ale raději hned ráno :)
Kdybysme ti každý poslali malý obolus za přibarvení šedi dne, možná by ti to vyšlo i na víc než těch 1000 Kč. Jenže - já vím - to by ztratilo kouzlo...
Líbí, líbí, líbí (však ty víš, jak to myslím...)
OdpovědětVymazatMoc hezké, dík.
OdpovědětVymazatJen je zajímavé, že ty babičky či jiní lidé, žijící tehdy, v těch "slušných časech" se nám dochovali v rčeních jako "škoda je dobrýho člověka, miska je jen miska", kdežto my, materialisti a konzumenti o nich píšeme teskné haiku :)
Kde vám dávají 1000 Kč za ty vaše "články"? V E15? Pěkné, též bych rád něco takového zkusil napsat :-)
OdpovědětVymazatSkvělé. Doufám, že tenhle blog zase ožije.
OdpovědětVymazatZajímavé, nicméně... ona to opravdu je jen miska.
OdpovědětVymazatA když babičky říkaly, že škoda je dobrého člověka, asi tím chtěly říct, že sklo, ani levné ani drahé, nestojí za přehnané opatrování. To opatrování je lepší věnovat dobrému člověku.
Moje babička zase říkala, že občas se nějaké nádobí rozbít musí, jinak by nebylo co kupovat kupovat k výročí, narozeninám atd. :)
Kdovi, jak by tenhle clanek okomentovala ona babicka. Soudim, ze v jeji dobe mela takova miska vyrazne vyssi cenu (IKEA zrejme nebyla).
OdpovědětVymazatMimochodem, precti si neco od Szymborske, Petre, myslim, ze minimalne v textech mate leccos spolecneho.