-A co jsi vlastně studoval?, ptám se hodně vysoko postaveného manažera hodně veliké nadnárodní firmy. Máme chvilku času na plkání jen tak, čekáme na cosi nebo na kohosi.
-Matematickou informatiku, říká. -Dělal jsem práci o výpočetní složitosti algoritmů...
-NP-úplné problémy a tak? Tak to pracuješ na správném místě, říkám a širokým gestem ukážu zevnitř na ten velikánský skleněný a ocelový dům plný lidí, peněz, zakázek, intrik a kostlivců ve skříni propletených do neřešitelna.
Usměje se, ne moc vesele.
-On je život vůbec z větší části NP-úplný problém, říká po chvíli zamyšleně.
NP-uplny? Jakoze je sance, ze pujde vyresit kvantovyma pocitacema? No uvidime, uvidime...
OdpovědětVymazatSolvina
Taky se obávám, že život do NP nepatří; i při pohledu zpět se těžko poznává, kdo ho vyřešil správně a kdo ne…
OdpovědětVymazat