22. února 2007

Znova a vážně

Po víkendovém sjezdu Strany zelených se zdá, že česká veřejná diskuse o amerických základnách přejde od nezájmu k hysterii, aniž by se zdržovala mezistupni. Má to i pozitivní stránku; snad se přestane přemílat, zda bude radar rušit televizi v podbrdských vesnicích, či před jaký soud půjde americký voják, až se popere v hospodě. Namísto toho se přiblížíme – pozdě, oklikou a ze špatných důvodů, ale přece – k podstatě věci, jíž je bezpečnost. Jednak celého Západu, jednak naše. Vlastně nás k ní přivedl Vladimir Putin, když pohrozil návratem studené války. Vůdce Ruska samosebou nechce střet s USA; chce však zpět statut globální supervelmoci a toho se domůže rozhodně snáz, bude-li se soutěžit v raketách, než na poli mikročipů, mezinárodního bankovnictví a jiných aspektů hospodářské globalizace. Co si s tím máme počít my? Především musíme rozumět hře, vsadit na vlastní úsudek, ne na polopravdy a propagandu, ať přichází z Moskvy nebo z Washingtonu. Na kolektivní obraně Evropy v rámci NATO bychom se ovšem podílet měli bez vytáček; zda se bez výhrad stát součástí nám nezřetelné vojenské strategie USA, to je docela jiná otázka; a zda se leknout vyhrožování ruských generálů, to je opět jiná věc. Potřebovali bychom na to ovšem lepší a pevnější vládu, než jakou máme; ale budeme si muset poradit i tak.

(Vyšlo v Ekonomu 22. 2. Připsal jsem tam perex: O základnách nám i nadále budou lhát skoro všichni. Lámu si hlavu: Jak jsem myslel to "skoro"? - Čemu věřím já: Základny žádné sebespojenečtější země u nás nechci. Nikoli fanaticky: dám se případně přesvědčit, ale něčím pragmatickým, ne pěknými velkými slovy. Vždyť to celé je velice pragmatická zálažitost. A ještě něco: zveličujeme to. Nechce se mi věřit, že případný radar u Jinců je klíčovou otázkou globální strategické rovnováhy. Je to typický zástupný problém. Putin chce ukázat, že bez něj nejde v Evropě nic, Bush chce ukázat, že střeženým dvorkem Ameriky je celý svět, v obou zemích se schyluje k volbám. Češi se v tom plácají, protože obvyklý obojetný postoj selhává: radar buď je, nebo není, третьего пути нет. Koneckonců, i základna by byla lepší než nedůstojné pokusy vylhat se, jichž však ušetřeni určitě nebudeme.)

Žádné komentáře: